Archiv Rady pro výzkum a vývoj


Doporučení pro poskytovatele podpory VaVaI k řešení pracovních podmínek v oblasti výzkumu


Genderová rovnost ve výzkumu a vývoji - příručka pro poskytovatele
 

Nová Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2021+ uvádí v Opatření 12 vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství a pro uplatnění žen po mateřské dovolené. Toto opatření navazuje na Opatření 15 politiky výzkumu (2016-2020) a má vést k tomu, aby nedocházelo ke ztrátě potenciálu pro výzkum v lidech, kteří mají ambice ve výzkumu pracovat, ale vnější bariéry, jiné povinnosti a životní role jim neumožňují se této časově a intelektuálně náročné činnosti plně věnovat. Z hlediska veřejného zájmu se tak ztrácí významný potenciál v lidech, kteří prošli náročnou přípravou na vysokých školách a dalších akademických pracovištích a z výše uvedených důvodů přestávají pracovat ve výzkumu, tím dochází ke ztrátám jejich potenciálu a do nich vložených veřejných prostředků.

Cílem příručky je nabídnout metodické vodítko poskytovatelům, agenturám a ministerstvům s rozpočtovou kapitolou na výzkum, vývoj a inovace i interním grantovým agenturám univerzit a vysokých škol a dalším institucím a organizacím, které podporují nebo provádějí výzkum (dále jen poskytovatelé) při plnění cílů ve výše uvedené oblasti Národní politiky VaVaI 2021+, při plnění Strategie rovnosti žen a mužů 2021+, podmínek pro uplatnění se v rámci Evropského výzkumného prostoru a dalších klíčových dokumentů. Ne vždy jsou zde doporučované postupy a opatření uplatnitelné pro všechny poskytovatele. Výčet zde uvedený není vyčerpávající a poskytovatelé mohou přijmout další/jiná opatření pro zvýšení genderové rovnosti, pro vytváření podmínek pro kombinaci výzkumné práce a rodičovství, resp. obecně pro sladění rodinného a profesního života výzkumných pracovníků a výzkumných pracovnic.

Hlavní autorkou dokumentu je Mgr. Hana Tenglerová z NKC — gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. Připomínkami přispěli ze svých zkušeností další pracovnice a pracovníci NKC, Technologické agentury ČR, Univerzity Palackého v Olomouci, Grantové agentury ČR a další. Ve vládou schválené Národní politice VaVaI 2021+ jsou gestory uvedené agendy poskytovatelé podpory VaVaI. Materiál byl představen na semináři Věda a výzkum 2021+ - příležitosti a výzvy v oblasti profesního uplatnění žen ve vědě, který se pod záštitou předsedy vlády a předsedy RVVI a zmocněnkyně pro lidská práva uskutečnil 13. října 2020.

Využití potenciálu vědců a vědkyň je nedostatečné (v různé míře) v řadě evropských zemí. Z tohoto důvodu se očekává požadavek vytváření „genderových plánů“ na výzkumných pracovištích jako předpokladu pro prolamování bariér a jako podmínka pro přístup k evropským programům podpory výzkumu. Obě velká témata – zahraniční modely podpory i genderové plány – je proto nezbytné rozpracovat a návod k jejich realizaci poskytnout výzkumným organizacím ve veřejné sféře. 

RVVI schválila materiál na svém 361. zasedání dne 30. října 2020.

 

Klimatická neutralita: stanovisko Komise pro problematiku klimatu při RVVI

Vláda České republiky se s ostatními státy Evropské unie shodla, že nejpozději do poloviny století chce EU postupně dosáhnout tzv. klimatické neutrality. Potom by už unijní země neměly do atmosféry přidávat více skleníkových plynů, než z ní odčerpávají. Svým dílem tak přispějí k naplnění Pařížské smlouvy, podle níž se zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře má zastavit na takové úrovni, aby růst globální průměrné teploty nepřekročil hranici 2 °C.

Před Českem tedy stojí dva důležité úkoly. Především potřebuje během tří dekád podstatně snížit svoji spotřebu fosilních paliv a najít další vhodné technologie, jak snižovat emise. Mezitím se musí nachystat na nové klimatické podmínky, které předpokládaný dvoustupňový nárůst globální teploty vytvoří.

Komise pro problematiku klimatu při Radě vlády pro vědu, výzkum a inovace proto sestavila stanovisko Klimatická neutralita, které podrobněji rozebírá, co přechod na klimatickou neutralitu bude vyžadovat. Jak by měly stát, obce i podniky postupovat, na co se potřebují přichystat a čím mohou přispět.

Radě byl materiál předložen na 361. zasedání dne 30. října 2020.

 

Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích (metodické doporučení)

Materiál Identifikace hospodářských a nehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur ve výzkumu, vývoji a inovacích (metodické doporučení) navrhuje a sjednocuje způsob, jak kterou činnost ve výzkumu a vývoji poznat a před vykazováním správně zařadit. Ve svých důsledcích dále významně zpřehledňuje a zjednodušuje současnou situaci kdy: (1) různé orgány státní správy včetně kontrolních postupují ve stejných případech odlišným způsobem (a pokud výzkumná organizace vyhoví jednomu, poruší výklad pravidel druhého orgánu); (2) kdy kapacity a prostředky státní správy, výzkumných organizací i podniků jsou věnovány administrativním a právním činnostem místo výzkumu a vývoji; (3) nejasné podmínky omezují potřebnou a stále nedostatečnou spolupráci výzkumných organizací s podniky; (4) dosavadní praxe výrazně více postihuje malé a střední výzkumné organizace a podniky s nimi spolupracující, které si nemohou vzhledem ke své velikosti dovolit samostatná právní oddělení zabývající se problematikou veřejné podpory nebo drahé advokátní služby, ani mnohaleté soudní spory o to, zda prováděná činnost je či není v souladu s pravidly veřejné podpory. 

Materiál je v souladu s: (1) Nařízením Komise (EU) č. 651/20154 Sb. ze dne 14. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, (dále jen „GBER“); (2) Nařízením Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem; (3) Sdělením Komise  Rámcem pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01); (4) v rámci možností  je zveřejňovaný materiál také v souladu s dokumentem „State aid compendium – State aid rules in research, development and innovation; Addressing knowledge and awareness gaps among research and knowledge dissemination organisations“ připravovaným Evropskou komisí.

V návaznosti na další vývoj evropské legislativy a metodických dokumentů Evropské komise bude zveřejněný materiál, v případě, že s nimi bude v rozporu, aktualizován. 

Metodický materiál byl schválen usnesením vlády ze dne 2. listopadu 2020 č. 1128.

 

Daňové odpočty na výzkum a  vývoj

Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony 

 

Studie a projevy:

Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol - mezinárodní porovnání (2009) - (včetně stanoviska ke komentáři AV ČR k tomuto materiálu)

Státní správa výzkumu a vývoje v EU (2002 - studie)

Budoucnost výzkumu - výzkum budoucnosti (seminář, který proběhl dne 18. prosince 2002 v Senátu Parlamentu ČR)

Věda a budoucnost Evropy: od diskuse k účinné politice (projev předsedy vlády a předsedy Rady pro výzkum a vývoj, Ing. Mirka Topolánka, na konferenci "Věda a budoucnost Evropy", konané dne 17. května 2007)

VIVAT - projekt na podporu Vědy, Inovací, Výzkumu, Aplikací a Technologií, který představil předseda vlády a předseda Rady pro výzkum a vývoj dne 5. listopadu 2007 (tisková zpráva, prezentace projektu, zvukový záznam tiskového briefingu)

Sdílejte na:

Přílohy