Zpráva o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2021

Úvod

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“).

Rada plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména:

• přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
• kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou,
• přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,
• hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schválené vládou,
• návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,
• zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
• zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,
• úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
• zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,
• jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí,
• zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,
• návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
• zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise,
• plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.

Při své činnosti se Rada řídí tímto zákonem, svým Statutem a Jednacím řádem.

Rada spolupracuje se všemi poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“), zejména se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) a další příslušná ministerstva, u kterých je rozpočtována veřejná podpora VaVaI. Dále intenzivně spolupracuje s Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a s dalšími institucemi (poskytovateli) s vlastní rozpočtovou kapitolou, tj. Akademií věd České republiky (dále jen „AV ČR“), Grantovou agenturou České republiky (dále jen „GA ČR“) a Technologickou agenturou České republiky (dále jen „TA ČR“).

Souhrn hlavních činností Rady v roce 2021

Rada na svém 365. zasedání dne 5. března 2021 vzala na vědomí připravený „Plán činnosti Rady v roce 2021“, podle kterého celý rok pracovala (viz tabulka).

Další činnost Rady v roce 2021

Rada v tomto roce připravila a schválila:

• Stanovisko Rady k „Návrhu programu NAKI III - program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 – 2030“
• Stanovisko Rady ke „Koncepci rozvoje TA ČR v rámci systému českého VaVaI 2021-2025“ / Stanovisko Rady k materiálu „Perspektivy rozvoje Technologické agentury České republiky v rámci systému českého výzkumu, vývoje a inovací 2021 – 2025“
• Stanovisko Rady ke „Změně skupiny grantových projektů na podporu vynikajících mladých vědeckých pracovníků („Juniorské granty“)“
• Stanovisko Rady k „Návrhu na změnu Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2015 – 2022“
• Stanovisko Rady k „OP Jan Amos Komenský“
• Stanovisko Rady k „OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost“
• Stanovisko Rady k „Návrhu na změnu programu na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Národní centra kompetence“
• Stanovisko Rady k „Návrhu na změnu programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA“
• Stanovisko Rady ke „Koncepci činnosti Grantové agentury České republiky 2021+“
• Stanovisko Rady k „Návrhu skupiny grantových projektů Grantové projekty orientovaného základního výzkumu“
• Stanovisko Rady k „Návrhu na změnu Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 – 2026“
• Stanovisko Rady ke „Koncepci podpory ochrany průmyslového vlastnictví České republiky 2019 – 2030“ a stanovení zpravodaje Rady

1 Činnost Rady v legislativně - právní oblasti

Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Návrh rozsáhlé novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací vláda schválila svým usnesením č. 1342 dne 21. prosince 2020. Dne 28. prosince 2020 byl vládní návrh zaslán předsedou vlády předsedovi Poslanecké sněmovny a rozeslán poslancům jako tisk 1118/0.

Dne 7. ledna 2021 projednal návrh zákona organizační výbor, který projednání návrhu Poslanecké sněmovně doporučil. Návrh zákona dosud nebyl projednán v 1. čtení.

Nařízení vlády č. 71/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dne 2. prosince 2020 bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 493/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění nařízení vlády č. 66/2016 Sb., s účinností od 1. ledna 2021. Nově se rozšiřuje ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje a inovací o možnost udělení ceny vlády nadanému studentovi ve výši 50 tis. Kč. Aby bylo možné tuto cenu udělovat, bylo zapotřebí schválit statut této ceny. Statut Ceny vlády pro nadaného studenta Rada schválila na svém 371. zasedání dne 1. října 2021.

2 Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Podle § 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je Radě uložena povinnost zabezpečit hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací.

V roce 2021 byly hodnoceny čtyři programy výzkumu, vývoje a inovací, a to program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem NÁVRAT a tři programy Technologické agentury České republiky – Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA, Program na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem Centra kompetence a Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA.

Hodnocení bylo realizováno podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací. K hodnocení bylo využito informací, které Radě předali poskytovatelé ve zprávách o provedeném hodnocení výsledků ukončených programů a údajů z Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

V průběhu realizace čtyř programů, které byly předmětem hodnocení, bylo v letech 2011–2019 dle údajů předaných do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podpořeno celkem 1 056 projektů finanční částkou 26 540 mil. Kč, z toho podpora ze státního rozpočtu činila celkem 16 143 mil. Kč, tj. 61 %.

Dokument byl projednán a schválen Radou, která se jím zabývala na svém 369. zasedání dne 25. června 2021 a následně schválen usnesením vlády ze dne 11. října 2021 č. 874.

3 Podpora VaVaI ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada každoročně předkládá vládě návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI, který je MF zapracován do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Rada na svém 362. zasedání dne 27. listopadu 2020 schválila „Pokyny k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI 2022-2028“ jako rámcový (obecný) podklad, bez zásadních věcných změn oproti minulým rokům, nicméně s důrazem na platný střednědobý výhled a na využití nároků z nespotřebovaných výdajů (dále jen „NNV“). Současně byl schválen „Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024 s dlouhodobým výhledem do roku 2028“, podle § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, při jehož tvorbě Rada vycházela zejména ze střednědobého výhledu schváleného usnesením vlády ze dne
19. října 2020 č. 1054 (roky na roky 2022 a 2023). Rozpočet byl tak jako v minulém roce připravován na období 7 let (s výhledem do roku 2028).

Návrh Rady byl rozeslán správcům rozpočtových kapitol dopisem místopředsedy Rady ze dne 27. listopadu 2020 se žádostí o předložení jejich návrhů (již vč. „nadpožadavků“ s odůvodněním) v termínu do 21. ledna 2021. Harmonogram přípravy státního rozpočtu na VaVaI byl pak schválen na 363. zasedání Rady dne 18. prosince 2020.

Na 365. zasedání Rady dne 5. března 2021 byly projednány dílčí podklady zaslané poskytovateli k „nadpožadavkům“ a Rada byla seznámena se závěry z jednotlivých jednání, která proběhla mezi zástupci Rady a zástupci všech rozpočtových kapitol počátkem února 2020. Rada na tomto zasedání přijala usnesení, kterým upozorňuje vládu, že výdaje navržené ve střednědobém výhledu státního rozpočtu na rok 2022 schváleném usnesením vlády ze dne 19. října 2020 č. 1054 nekryjí aktuální potřeby, kapacity a závazky. Rada se dále obrátila na vládu se žádostí o co nejširší aktivaci a zapojení všech disponibilních veřejných zdrojů pro podporu VaVaI s ohledem na význam a strategický dopad vědy, výzkumu a inovací, zejména s přihlédnutím k významu vědy a výzkumu v situaci dopadů pandemie Covid-19 a obnovy ekonomiky a společnosti a zvýšení její odolnosti vůči budoucím výzvám.

Rada dále jednala o rozpočtu na 366. zasedání 26. března 2021, kdy projednala připomínky svých členů k prvnímu návrhu materiálu „Návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024 a dlouhodobým výhledem do roku 2028“. Předsednictvu Rady bylo uloženo zahájit konzultace s MF o navýšení výdajů státního rozpočtu na VaVaI nad rámec již schválených střednědobých výhledů na roky 2022 a 2023 a na rok 2024. Současně bylo uloženo předsednictvu Rady a Odboru Rady připravit druhou pracovní verzi materiálu.

O konečném návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 s výhledem na léta 2023–2024 a dlouhodobým výhledem do roku 2028 následně předloženém do mezirezortního připomínkového řízení Rada jednala na svém 367. zasedání 30. dubna 2021. Na tomto jednání Rada schválila materiál k předložení do mezirezortního připomínkového řízení a zdůraznila, že předložený návrh Rady v objemu překračujícím střednědobý výhled na roky 2022 a 2023 vychází:

a) z předpokladu, že makroekonomický růst po pandemické krizi je podmíněn mimo jiné investicemi veřejných prostředků do VaVaI jak v makroekonomickém pohledu, tak v územní dimenzi (regionální dopady),
b) z prokazatelného pozitivního vlivu postupného navyšování výdajů na VaVaI v minulých letech na kvalitativní růst výsledků výzkumné sféry o 22 %, především v oblasti přírodních věd, medicínských oborů, a dále v některých technických vědách,
c) z prokázané schopnosti relevantních oborů VaVaI rychle hledat a nacházet nová řešení epidemické krize vyvolané SARS-CoV-2,
d) z návratnosti veřejných finančních prostředků vložených do VaVaI, a to jak z hlediska růstu hrubého domácího produktu, tak zvýšení daňových příjmů,
e) z nutnosti zajistit kofinancování OP JAK,
   a zajišťuje nezbytnou stabilitu výzkumné základny a podporu aplikovaného výzkumu
   a transferu technologií a vytváří jednu z podmínek pro dlouhodobý růst HDP
   a konkurenceschopnost především inovativní aplikační sféry.

V tomto návrhu výdajů byly celkové výdaje na roky 2022, 2023 a 2024 příslušně navrženy ve výši 39,35 mld. Kč, 40,43 mld. Kč a 41,17 mld. Kč. Uvedený návrh výdajů vycházel z Národní politiky VaVaI na období 2021+, Inovační strategie České republiky 2019 - 2030 a Memoranda o podpoře VaVaI v ČR.

Vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení a související úprava materiálu byly projednány na 368. zasedání rady dne 28. května 2021. Bylo konstatováno, že předložený návrh rozpočtu byl projednán se všemi připomínkovými místy a je předkládán s rozpory pouze s jedním připomínkovým místem. Byl schválen následující konečný návrh celkových výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 s výhledem na léta 2023 a 2024:

• na r. 2022 ve výši 39,35 mld. Kč, tj. o 1,89 mld. Kč více než ve schváleném státním rozpočtu na rok 2021 a o 1,35 mld. Kč vyšší než platný střednědobý výhled na uvedený rok,
• na r. 2023 ve výši 40,42 mld. Kč, tj. o 2,42 mld. Kč vyšší než platný střednědobý výhled na daný rok,
• na r. 2024 ve výši 41,16 mld. Kč.

Usnesením vlády ze dne 7. června 2021 č. 510, v rámci předběžného návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol státního rozpočtu ČR, vláda schválila návrh výdajů na výzkum, vývoj a inovace v roční výši pouze 36,1 mld. Kč v každém roce 2022, 2023 a 2024. Tímto usnesením vlády však bylo uloženo předsedovi Rady pokračovat v jednání s místopředsedkyní vlády a ministryní financí tak, aby výdaje na léta 2022 až 2024 na podporu výzkumu, vývoje a inovací byly v souladu se strategickým výdajovým výhledem Rady pro dané období.

Po dalších jednáních mezi předsednictvem Rady a MF byly v rámci vládního návrhu zákona o státním rozpočtu usnesením vlády č. 835 ze dne 27. září 2021 schváleny následující výdaje státního rozpočtu na VaVaI:

• na rok 2022 ve výši 39,35 mld. Kč
• na rok 2023 ve výši 39,35 mld. Kč
• na rok 2024 ve výši 39,36 mld. Kč.

4 Analýza a hodnocení výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukládá Radě zabezpečit zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen „Analýza“) a jejich předložení vládě.

Cílem materiálu je charakterizovat systém VaVaI jako celek, popsat jeho součásti a vazby mezi nimi tak, jak se systém vyvinul v čase. Materiál by měl koncentrovat velké množství informací z oblasti VaVaI, adekvátně je vizualizovat a interpretovat.

Na 368. zasedání Rady dne 28. května 2021 bylo schváleno zadání Analýzy a bylo uloženo Odboru Rady ve spolupráci se zpravodaji dle schváleného zadání zpracovat Analýzu stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2020 a předložit materiál na 374. jednání Rady dne 17. prosince 2021.

Zadání Analýzy a text tohoto dokumentu jsou průběžně projednávány s příslušnou pracovní skupinou, složenou ze zástupců poskytovatelů.

Velké výzkumné infrastruktury

Rada na svém 368. zasedání v bodě B2 projednala Vyhodnocení spolupráce velkých výzkumných infrastruktur s průmyslem. Na 371. zasedání byl v bodě A5 projednán materiál Pilotní analýza dat IS VaVaI a Hodnocení M17+. Na 372. zasedání bude předložena Radě ke stanovisku rekapitulace příprav, průběhu a výstupů mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR uskutečněného v roce 2021.

5 Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů schválená usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (dále jen „Metodika 2017+“) stanovila provést v roce 2020 na národní úrovni implementaci plného Modulu 1 - kvalita vybraných nebibliometrizovatelných výsledků a Modulu 2 - výkonnost výzkumu:

Modul 1 „Kvalita vybraných výsledků“ (nástroj – vzdálené recenze)

V roce 2021 byly hodnoceny v Modulu 1 výsledky podle obou kritérií: „společenská relevance“ i „přínos k poznání“. V souladu s Metodikou 2017+ byly ve čtvrtém roce implementace hodnoceny vybrané výsledky s rokem uplatnění 2015–2019. Do hodnocení bylo možné přihlásit za danou instituci pouze ty výsledky, které nebyly zhodnoceny podle Metodiky 2013–2016 ani podle Modulu 1 v prvních třech letech implementace Metodiky 2017+. Limity počtu předkládaných vybraných výsledků byly stanoveny pro každou výzkumnou organizaci vstupující do hodnocení na základě údajů v Informačním systému VaVaI podle tří pravidel:

• Instituce přihlašovaly do hodnocení 1 výsledek na 10 mil. Kč z částky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (dále jen „DKRVO“) jim přidělené v roce 2020. „Pokud byla výzkumná organizace (dále jen „VO“) v roce 2020 příjemcem institucionální podpory na DKRVO vyšší než 10 mil. Kč, dodávala navíc 1 výsledek na každých dalších (započatých) 10 mil. Kč podpory s povinností předat výsledky v proporcích odpovídajících vnitřní struktuře VO (s ohledem na výzkumné funkční celky)“.

• Pro posílení hodnocení aplikovaných výsledků a společenských a humanitních věd vybíraly výzkumné organizace ještě další výsledky podle odlišně stanovené kvóty. Tuto kvótu naplnily VO výlučně nebibliometrizovatelnými výsledky. Tím bylo zabezpečeno posílení hodnocení takových vědeckých výsledků, o kterých lze rozhodovat pouze formou peer review.

• Zároveň byl dán tzv. „minimální počet předkládaných výsledků“, aby byl pro hodnocení instituce zajištěn alespoň takový počet výsledků, který poskytne rámcový vhled do kvality její produkce v posledních pěti letech. Minimální počet 10 předkládaných výsledků za jednu VO je vybírán z výsledků uplatněných v uplynulých 5 letech, je určen kumulativně, nově přihlášeným a výzkumným organizacím, jejichž limity od počátku fungování Metodiky 2017+ nedosáhly v součtu 10 ks.

Pomocí vzdálených recenzí bylo provedeno celkem 5.527 recenzních posouzení a zhodnoceno celkem 2.837 výsledků.

Modul 2 „Výkonnost výzkumu“ (nástroj – bibliometrická analýza)

V rámci Modulu 2 - byla provedena bibliometrická analýza u bibliometrizovatelných výsledků (druhy výsledků Jimp, JSc a D), které jsou evidovány v mezinárodních citačních databázích Web of Science (WoS) a Scopus v letech 2017 – 2019. Bibliometrická analýza byla primárně provedena na základě dat databáze WoS v oborové struktuře dle OECD. Doplňková oborová bibliometrická analýza dat pomocí databáze SCOPUS byla zpracována na základě vyžádání předsedy OP v oborových skupinách 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences a 6. Humanities and the Arts. Z hlediska roku uplatnění výsledků byly výstupy zpracovány ve dvou úrovních: souhrnné víceleté hodnocení (2017-2019) a jednoletá analýza, která byla zaměřena na výsledky uplatněné v posledním sledovaném roce (2019). Podklady pro hodnocení bibliometrizovatelných výsledků byly zajištěny dodávkou dat z příslušných citačních databází, které se kompletovaly s databází RIV, která dodané podklady rozšiřuje o další analyzované informace.

Pomocí bibliometrické analýzy bylo celkem zhodnoceno přibližně 60.000 nových výskytů výsledků.

Průběh hodnocení byl zajišťován oborově členěnými Odbornými panely ve spolupráci s Odborem Rady.

Postup hodnocení výsledků a činnost Odborných panelů je popsán v kapitole 9 Odborné a poradní orgány Rady v části Odborné panely.

Rada má dle Metodiky 17+ dohled nad hodnocením. Její úlohou je dohlížet na dodržování principů hodnocení a řešit sporné případy, vzniklé nejasnosti a relevantní dotazy. Rada nezasahuje do odborného posouzení výsledků.

6 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Správcem a zároveň i provozovatelem Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI“) je Rada. Činnosti spojené se správou a provozem IS VaVaI vykonává pro Radu Oddělení informačních systémů Odboru informatiky Úřadu vlády ČR.

IS VaVaI je tvořen čtyřmi provázanými částmi, kterými jsou Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES), Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací (CEA), Centrální evidence projektů (CEP) a Rejstřík informací o výsledcích (RIV). Pro odbornou veřejnost byly udržovány navíc moduly Systému pro analýzu dat (SAD) a rozhraní pro strojové zpracování dat (API) a nově byl vytvořen analytický modul ANV, který zobrazuje v rámci obecné analýzy statistiky jednotlivých výskytů výsledků dle roků sběru dat od roku 2017.

V roce 2021 byla dále rozvíjena utilita Editačního rozhraní pro příjemce (dále jen „VaVER“), který je SW nástrojem sloužícím výzkumným organizacím pro vytváření datových XML dávek CEP a RIV. V září 2021 evidoval VaVER 3296 registrovaných uživatelů. VaVER má v sobě implementovanou webovou kontrolní službu RIV/CEP. Účelem webové kontrolní služby je umožnit validaci dat před vkládáním nových údajů do IS VaVaI nebo vymazáním či opravami již vložených údajů dálkovým přístupem.

Již v průběhu roku 2018 byl realizován proces certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle mezinárodně platného standardu ISO/IEC 27001 aplikovaného na IS VaVaI. Norma ISO 27001 podle nejnovější verze z roku 2013 zaručuje soulad s aktuálními legislativními požadavky (především ochrana osobních údajů). Vybudování systémového přístupu přináší větší bezpečnost a významným způsobem snižuje riziko úniku informací. IS VaVaI byl certifikován v únoru 2019 a v březnu 2021 úspěšně absolvoval již druhý dozorový audit a certifikát ISO/IEC 27001 mu byl o další rok prodloužen.

Oddělení informačních systémů Odboru informatiky poskytuje technickou podporu na adrese isvavai@vlada.cz. Za rok 2021 bylo řešeno a zodpovězeno celkem 1 832 dotazů a za více než čtyřletou existenci IS VaVaI bylo na tento systém proškoleno celkem 1717 osob, jak prostřednictvím pravidelných skupinových seminářů, tak individuálně přímo na pracovištích uživatelů (příjemců podpory a poskytovatelů).

V roce 2021 byla v IS VaVaI realizována modernizace webového rozhraní, redesign jednotlivých částí, optimalizace provozu databáze, modernizace kódu a technologie, modernizována uživatelská rozhraní, zavedeno fulltextové vyhledávání nad celým systémem atd. Nový systém ve verzi 3.0 byl spuštěn 3. ledna 2021. V souladu s podněty poskytovatelů podpory a potřebami dalších uživatelů IS VaVaI Rada v roce 2021 schválila předložený návrh úprav IS VaVaI pro rok 2022.

Další činnost Rady ve vztahu k IS VaVaI

V souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byla v roce 2021 Radou provedena uzávěrka sběru dat za rok 2020 a kontrola dat předaných do IS VaVaI v roce 2020. Do kontrolovaných dat byly zařazeny i veškeré opravy dodávek dat týkající se předchozích let. Cílem kontrol bylo zejména vyhledat projekty z CEP, ke kterým nebyly nalezeny výsledky v RIV, a dále zachytit jednotlivé datové nesrovnalosti. Zjištěné nesrovnalosti byly řešeny s jednotlivými poskytovateli, kteří údaje v termínu do 31. května 2021 ve většině případů doplnili či opravili.

V řádném termínu do 31. května 2021 byla od všech poskytovatelů převzata data o výsledcích výzkumných organizací, které vznikly na základě státem podporovaného výzkumu a vývoje.

V termínu do 20. září 2021 byly rovněž předány výsledky ostatních organizací k projektům VaVaI ukončeným v roce 2020 a dále výsledky výzkumných organizací, které vznikly bez podpory podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Veškeré popisy předávaných údajů do IS VaVaI – CEA21, CEP21, RIV21 a VES21 byly zveřejněny v příslušných termínech na www.rvvi.cz. Provozovatel IS VaVaI zajistil plynulý přechod datových struktur IS VaVaI v požadovaných termínech z roku 2020 na rok 2021. V souladu s těmito změnami bylo upraveno schéma XML platné pro předávaná data a současně byla upravena i kontrolní služba týkající se předávaných dat do IS VaVaI v roce 2021.

Rada (zastupovaná pracovníkem Oddělení informačních systémů) je od roku 2006 řádným členem mezinárodního sdružení národních informačních systémů ve VaVaI - organizace euroCRIS (Current Research Information System). V rámci pravidelných zasedání seznamuje vždy organizátor členy euroCRIS s informačními systémy výzkumu ve své zemi a probíhá vzájemná výměna zkušeností. Součástí zasedání je i jednání Task Group „Best Practice/DRIS“. Jejím úkolem je shromažďování osvědčených postupů při tvorbě, implementaci a provozování informačních systému, tvorba úložiště pro tyto poznatky, sledování moderních technologií nezbytných pro e-Science a Open Science.

7 Výzkum, vývoj a inovace v ČR a v zahraničí

Rada zabezpečuje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kromě jiných úkolů také jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí.

Dále má Rada zástupce v Monitorovacím výboru Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (MŠMT), v Plánovací komisi Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, v Monitorovacím výboru Operačního programu Praha – pól růstu (MV OP PPR), v Monitorovacím výboru Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - OP PIK (MPO), v Platformě pro přípravu operačního programu zaměřeného na konkurenceschopnost pro období 2021-2027, Platformy pro plánování výzev OP PIK, v pracovní skupině OECD (MZV), v resortní koordinační skupině v odboru mezinárodní spolupráce ve VaV (MŠMT), v Resortní koordinační skupině pro EU (MMR), v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR (MPO), v Radě Národního úložiště šedé literatury, v Pracovní skupině č. 6 pro strategii výzkumu, vývoje a inovace v oblasti energetiky a surovin, v Poradní komisi pro bezpečnostní výzkum (MV), v Koordinačním výboru ELI (MŠMT), v Radě pro velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace (MŠMT), v technologické platformě Udržitelná energetika, ve Výboru Rámcového projektu k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR, v Řídicím výboru RIS3, v koordinaci podpory strategických technologií a produktů (MPO), v přípravném výboru pro programovací období 2021–2027 pro oblast výzkumu a vzdělávání (MŠMT), Representative to the European Science Advice Forum (ESAF) - CZ Nomination, ve Výboru Národního plánu obnovy.

Na poli vědecko-výzkumné zahraniční spolupráce byla v roce 2021 podporována činnost vědeckých diplomatů umístěných na zahraničních úřadech v Tel Avivu (Izrael), ve Washingtonu D. C. (USA) a pro oblast jihovýchodní Asie se sídlem v Taipei. Vědečtí diplomaté zajišťují: (a) prezentaci české vědy a jejich úspěchů v zahraničí; (b) iniciaci a podporu bilaterálních kontaktů s VaVaI institucemi v zemi působení; (c) organizaci českých vědeckých misí do země působení; (d) šíření informací o mezinárodních programech spolupráce prestižních vědeckých pracovišť v zemi působení; (e) monitorování systému řízení a podpory VaVaI v zemi působení.

Řídicí skupina k vědecké diplomacii (dále jen „ŘS k VD“), která byla ustavena na 346. zasedání Rady dne 31. května 2019 doznala v roce 2021 personální, nikoli institucionální, obměny. Jednání ŘS k VD se i nadále účastní zástupci Rady, MŠMT, MZV, MPO, AV ČR, GA ČR, TA ČR a odboru Rady. V roce 2021 proběhla dosud 2 online jednání (27. května, 12. října), Ve své činnosti se ŘS zabývala prezentací vědeckých diplomatů na www.vyzkum.cz, dokončením tabulky bilaterální spolupráce (v současné době probíhají konzultace o její přeměně do interaktivní podoby), zástupci ŘS k VD participovali na části předvýjezdové přípravy diplomatů. V současné době probíhá komunikace s MZV o stanovení délky vyslání stávajících vědeckých diplomatů. V této souvislosti se stává aktuální a základní otázkou, tématem ŘS k VD, zda bude stávající koncept provozován i po roce 2023, neboť v souvislosti s ukončením vyslaní vědecké diplomatky v Izraeli a vědeckého diplomata v USA, bude nezbytné vypsat výběrová řízení na tyto posty, avšak také zajistit prodloužení delimitačních protokolů.

Zahraniční cesty

Z důvodu pandemie novým typem koronaviru se neuskutečnily v roce 2021 žádné zahraniční cesty.

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+

Usnesením vlády ze dne 20. července 2020 č. 759 byla schválena Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (dále jen „NP VaVaI 2021+“), dokument zpracovaný Radou. NP VaVaI 2021+ představuje zastřešující strategický dokument na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v České republice a přispívá k naplňování některých kritérií základní podmínky pro možnost čerpání prostředků z fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027. NP VaVaI 2021+ definuje 5 strategických cílů a 28 opatření k jejich realizaci.

Od 1. ledna 2021 byla zahájena realizace relevantních částí NP VaVaI 2021+ dle termínů uvedených u každého z opatření. Realizace opatření závisí na možnostech státního rozpočtu. Rada v 1. čtvrtletí 2021 schválila teze nadlimitní veřejné zakázky „Koncepční a analytická podpora RVVI“, v rámci které budou mj. zpracovány podklady pro vyhodnocení plnění NP VaVaI 2021+ a aktualizaci věcného vymezení Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Informace o veřejné zakázce jsou dostupné na profilu zadavatele na odkaze https://zakazky.vlada.cz/vz00001172

Operační programy Evropských strukturálních a investičních fondů

Rada se prostřednictvím svých zástupců (členů Rady) zúčastňuje monitorovacích výborů a jednání dalších platforem k několika operačním programům. Své zástupce má v monitorovacích výborech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Praha – pól růstu. Na svém 368. zasedání schválila Rada v bodě A3 Návrh stanoviska k OP Jan Amos Komenský a v bodě A4 Návrh stanoviska k Operačnímu programu Technologie a aplikace pro budoucnost.

8 Odměny členů Rady a členů jejích poradních orgánů

Ve znění zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je členství v Radě veřejnou funkcí. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda podle § 35 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Odměny za činnost v poradních orgánech Rady stanovuje předseda Rady podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Poradními orgány Rady byly v roce 2021 Bioetická komise Rady, Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů a další odborné poradní orgány: Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů, Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd a Komise pro problematiku klimatu.

9 Odborné a poradní orgány Rady

Bioetická komise

Bioetická komise je poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. c) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
Působí podle § 24 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Činnost ve smyslu citovaného zákona je zásadním posláním Bioetické komise.

Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů

Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“) je odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. b) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V průběhu celého roku 2021 probíhala úzká spolupráce mezi Radou a KHV, neboť 2 členové Rady jsou zároveň i členy KHV.

Hlavními úkoly, kterými se KHV v roce 2020 zabývala, bylo zabezpečení hodnocení dle Metodiky 2017+ a návazně na to metodické směřování přípravy dalšího kola hodnocení – Hodnocení21. KHV koordinovala proces hodnocení, intenzivně komunikovala s předsedy Odborných panelů a v návaznosti na zkušenosti z letošního roku hodnocení formulovala doporučení k optimalizaci postupů do dalších let.

KHV je taktéž poradním orgánem pro účely koordinace resortních metodik hodnocení výzkumných organizací a pro účely koordinace hodnocení účelových programů, a to jak ex ante, průběžných, tak také ex post. Proto se v průběhu celého roku věnovala hodnocení návrhů programů VaVaI a vydávala k nim svá vyjádření.

Další oblastí, kterou se KHV zvlášť zabývala, je problematika hodnocení aplikovaného výzkumu. Na základě zkušeností z čtyřletého období implementace je třeba tento proces optimalizovat. Proto byla ustavena Pracovní skupina KHV pro hodnocení aplikovaného výzkumu, jejím sestavením a vedením byl pověřen člen KHV doc. Machan. Výstupem činnosti pracovní skupiny je M17+ Uživatelská příručka pro VO, členy Odborných panelů, externí hodnotitele a poskytovatele institucionální podpory VaVaI. PS identifikovala možné příčiny nízkého hodnocení aplikovaného výzkumu při aplikaci Metodiky 2017+, analyzovala rozsah možných příčin a navrhla opatření na odstranění identifikovaných příčin. KHV dále zahájila pilotní jednání se zástupci technicky orientovaných vysokých škol.

KHV měla v roce 2021 celkem 10 řádných jednání a 1 jednání mimořádné. Mezi jednotlivými jednáními se podle potřeby uskutečňovala komunikace mezi předsedou a členy KHV.

Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů

Rada dle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zabezpečuje hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou. Odborné panely (dále jen „OP“) a Odborný orgán hodnotitelů (dále jen „OOH“) byly ustaveny Radou za účelem hodnocení podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. 2. 2017 č. 107 (dále jen „Metodika 17+“).

Metodika 17+ definuje celkem 5 základních modulů, ve kterých hodnocení probíhá, a to: M1 - Kvalita vybraných výsledků, M2 - Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 - Viabilita/Životaschopnost a M5 - Strategie a koncepce. Hodnocení ve všech pěti modulech využívá v různé míře tři základní nástroje: bibliometrickou analýzu (nástroj 1), vzdálené recenze (nástroj 2) a návštěvu panelů na místě (nástroj 3). Přechod na novou Metodiku 17+ odpovídající mezinárodním standardům probíhá postupně a na národní úrovni zahrnuje jednotlivé nástroje Modulů 1 a 2. V roce 2021 byl dokončen čtvrtý implementační rok.

Odborné panely

Pro odborné posouzení bylo ustaveno 6 OP podle oborových skupin OECD Frascati Manual: 1. Natural Sciences, 2. Engineering and Technology, 3. Medical and Health Sciences, 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences, 6. Humanities and the Arts. Odborný panel byl řízen předsedou za podpory místopředsedy. Předseda a místopředseda panelu ve vzájemné součinnosti koordinovali a monitorovali práci členů OP a hodnotitelů. OP každé oborové skupiny měl nejméně tolik členů, kolik oborů bylo ve skupině obsaženo. Celkovou koordinací M17+ byl Radou na jejím 336. zasedání konaném dne 25. května 2018 pověřen předseda oborové skupiny 2. Engineering and Technology prof. Michael Šebek.

Členové OP jsou zodpovědní za vypracování odborného komentáře k oborovým bibliometrickým zprávám, dále za distribuci výsledků k recenznímu posouzení externím hodnotitelům v softwarové aplikaci Systém kvalitních výsledků a také za závěrečné uzavírání posudků.

Odborný orgán hodnotitelů

OOH je členěn podle oborových skupin OECD do úrovně Detailed FORD. Jednotlivé obory (FORD a Detailed FORD) byly zastoupeny takovým počtem členů, aby mohly být adekvátně zhodnoceny výsledky přihlášené v daném roce, a to s ohledem na zastoupení odborníků ze základního a aplikovaného výzkumu, respektive odborníky z praxe tam, kde je to vhodné a účelné. OOH prováděl vzdálené recenzování za účelem posouzení výsledků výzkumných organizací (dále jen „VO“) podle Metodiky 17+. Seznam členů OOH, kteří se na vzdáleném recenzním hodnocení podíleli, je anonymizován v souladu s Metodikou 17+. Anonymizovaná odůvodnění hodnocení vybraných výsledků jednotlivých výzkumných organizací v Modulu jsou zveřejňována na webových stránkách.

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace složený z význačných zahraničních odborníků (dále jen „Mezinárodní rada“) ustavila Rada jako svůj poradní orgán podle § 35 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, dne 27. dubna 2017 v Liberci na svém výjezdním 325. zasedání.

Mezinárodní rada se vyjadřuje k připravovaným strategickým plánům, které se týkají výzkumu, vývoje a inovací; poskytuje nezávislá expertní stanoviska ke strategickým dokumentům vědy, výzkumu a inovací, vybraným tématům a materiálům projednávaným na zasedání Rady.

Předsedou Mezinárodní rady je prof. Josef Michl (University of Colorado at Boulder). Členy byly v roce 2021 – Dr. Orna Berry (Izrael), prof. Josef Jiřičný (University of Zurich), prof. Jakub Kastl (Princeton University), doc. Vladislav Kolařík (Fraunhofer-Institute for Chemical Technology ICT in the research area of High Temperature Materials and Coatings), Dr. Reinhard Mauermann (Fraunhofer Institute for Machine Tools and Forming), prof. Karel Pacák (National Institute of Health), Dr. Bohdan Pomahač (Harvard Medical School), prof. Jiří Přibáň (Cardiff University), prof. Pier Luigi Sacco (IULM University of Milan), prof. Dalibor Sameš (Columbia University), prof. Ajay Kumar Sood (Indian Institute of Science, Bengaluru), prof. Kian Lee Tan (National University of Singapore), prof. Ding-Ming Wang (National Hsinchu University of Education, Taiwan).

Činnost Mezinárodní rady byla ovlivněna krizí novým typem koronaviru (opatření v rámci cestování a pořádání jednání), a tak v roce 2021 neproběhla žádná z plánovaných jednání (květen / říjen) prezenční formou. V průběhu roku probíhala videokonferenční pracovní jednání se zpravodaji Rady.

V tomto roce Mezinárodní rada pracovala na dříve přijatých doporučení:

• nastavení doporučení v rámci klinického výzkumu, který má na starosti Agentura pro zdravotnický výzkum ČR (zřizovatel Ministerstvo zdravotnictví)
• vznést požadavky na grantové agentury (GA ČR a TA ČR), ale i na ostatní poskytovatele, k zjednodušení procesu žádostí o účelovou podporu,
• zjednodušit požadavky kladené na jednotlivé řešitele a členy panelů (snížení administrativní zátěže,
• zlepšit kvalitu hodnotících panelů grantových agentur (rozšíření o zahraniční členy).

Komise pro problematiku klimatu

Poradní orgán Rady pro problematiku klimatu byl ustaven z důvodů získání nadrezortního odborného pohledu na složitou problematiku související se změnami klimatu. Tato komise se zřizuje za účelem přípravy odborných materiálů pro Radu a následně pro vládu České republiky v oblastech adaptace na změnu klimatu a mitigační opatření.

Komise svoji činnost v roce 2021 omezila na základní přípravu podkladů pro mezirezortní připomínková řízení (eKLEP), která zaměřením odpovídala jejímu zřízení.

Počátkem roku 2021 byl jmenován nový předseda, jelikož stávajícímu členu Rady zastávající tuto funkci skončilo funkční období.

10 Aktivity Rady spojené s GA ČR a s TA ČR

GA ČR a TA ČR jsou orgány, na jejichž založení se Rada podílela a se kterými velmi úzce spolupracuje.

V souvislosti s Grantovou agenturou ČR Rada vládě předložila v roce 2021 ke schválení:

• Návrh na jmenování člena a předsedy předsednictva Grantové agentury České republiky

V souvislosti s Technologickou agenturou ČR Rada vládě předložila v roce 2021 ke schválení:

• Návrh na jmenování 3 členů předsednictva Technologické agentury České republiky

11 Materiály týkající se Rady, předložené na jednání vlády v roce 2021

• Usnesením vlády ze dne 21. prosince 2020 č. 1342 byl schválen materiál „Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů“
• Usnesením vlády ze dne 11. ledna 2021 č. 24 byl schválen materiál „Návrh na odvolání člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace“
• Pro informaci členů vlády byl dne 11. ledna 2021 předložen materiál „Vyhodnocení plnění Akčního plánu pro implementaci Národní strategie otevřeného přístupu České republiky k vědeckým informacím na léta 2017 – 2020 za celé období jeho platnosti“
• Pro informaci členů vlády byl dne 18. ledna 2021 předložen materiál „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2019“
• Usnesením vlády ze dne 25. ledna 2021 č. 66 byl schválen materiál „Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci ČR 2021–2027 (dále „Národní RIS3 strategie“)“
• Usnesením vlády ze dne 8. února 2021 č. 108 byl schválen materiál „Návrh na jmenování člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace“
• Usnesením vlády ze dne 7. června 2021 č. 524 byl vzat na vědomí materiál „Návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2022 se střednědobým výhledem na léta 2023 a 2024 a dlouhodobým výhledem do roku 2028“
• Usnesením vlády ze dne 26. července 2021 č. 683 byl schválen materiál „Návrh na jmenování 3 členů předsednictva Technologické agentury České republiky“
• Usnesením vlády ze dne 11. října č. 874 byl schválen materiál „Hodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2019“
• Usnesením vlády ze dne 11. října č. 875 byl schválen materiál „Návrh na jmenování člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace“
• Usnesením vlády ze dne 5. listopadu 2021 č. 962 „Návrh na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2021“
• Usnesením vlády ze dne 5. listopadu 2021 č. 963 „Návrh na jmenování člena předsednictva a předsedy Grantové agentury České republiky“
• Usnesením vlády ze dne 5. listopadu 2021 č. 964 byl schválen materiál „Návrh Perspektiv rozvoje Technologické agentury České republiky v rámci systému českého výzkumu, vývoje a inovací 2021-2025“
• Usnesením vlády ze dne 12. listopadu 2021 č. 1011 byl schválen materiál „Zprávy o činnosti poradních orgánů Rady pro výzkum, vývoj a inovace a návrh na stanovení odměn za výkon veřejné funkce členů poradních orgánů za rok 2021 (Odborných panelů a Odborného orgánu hodnotitelů)“
• Usnesením vlády ze dne 12. listopadu 2021 č. 1012 byl schválen materiál „Návrh na jmenování člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace“