Zpráva o činnosti Rady pro výzkum, vývoj a inovace za rok 2020

Úvod

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (dále jen „Rada“) byla zřízena zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací“).

Rada plní úkoly podle tohoto zákona a zabezpečuje zejména:

  • přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a v souladu s mezinárodními smlouvami a její předložení vládě,
  • kontrolu realizace Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací formou stanovisek k souladu programů výzkumu a vývoje předložených poskytovateli s Národní politikou výzkumu a vývoje před schválením těchto programů vládou,
  • přípravu metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů a její předložení vládě,
  • hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schválené vládou,
  • návrhy na členy předsednictva a předsedu Technologické agentury České republiky a Grantové agentury České republiky,
  • zpracování priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací České republiky,
  • zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím a jejich předložení vládě,
  • úlohu správce a provozovatele informačního systému výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 a schvaluje provozní řád informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,
  • zpracování stanovisek k materiálům předkládaným vládě za oblast výzkumu, vývoje a inovací,
  • jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí,
  • zpracování návrhu střednědobého výhledu podpory výzkumu, vývoje a inovací,
  • návrh výše celkových výdajů na výzkum, vývoj a inovace jednotlivých rozpočtových kapitol a návrh jejich rozdělení podle § 5a,
  • zpracování stanoviska k žádosti o povolení výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo k žádosti o změnu tohoto povolení, popřípadě k žádosti o povolení dovozu lidských embryonálních kmenových buněk, a to na podkladě návrhu svého poradního orgánu, kterým je Bioetická komise,
  • plnění dalších úkolů a povinností stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem nebo uložených vládou.

Při své činnosti se Rada řídí tímto zákonem, svým Statutem a Jednacím řádem.

Rada spolupracuje se 14 poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „VaVaI“), zejména se jedná o Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“), Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“) a další příslušná ministerstva, u kterých je rozpočtována veřejná podpora VaVaI. Dále intenzivně spolupracuje s Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a s dalšími institucemi (poskytovateli) s vlastní rozpočtovou kapitolou, tj. Akademií věd České republiky (dále jen „AV ČR“), Grantovou agenturou České republiky (dále jen „GA ČR“) a Technologickou agenturou České republiky (dále jen „TA ČR“).

Souhrn hlavních činností Rady v roce 2020

Rada na svém 354. zasedání dne 28. února 2020 vzala na vědomí připravený „Plán činnosti Rady v roce 2020“, podle kterého celý rok pracovala (viz tabulka).

Příprava návrhu výdajů SR VaVaI 2021+

Splněno.

Materiál projednán na 359. zasedání Rady a předložen na jednání vlády, schválen vládou dne 21. září 2020.

Příprava návrhu výdajů SR VaVaI 2022+

Bude splněno.

Výchozí návrh a harmonogram jednání sposkytovateli jsou plánovány předložit na 362. zasedání Rady

Novela zákona o podpoře VaVaI

Splněno.

Materiál projednán na 359. zasedání Rady apředložen na jednání vlády.

Nová koncepce Informačního systému VaVaI

Splněno.

Materiál projednán na 356. zasedání Rady apředložen na jednání vlády 20. července 2020.

Meziroční kontroly Informačního systému VaVaI

Splněno.

Materiál projednán na 357. zasedání Rady.

Aktualizace bezpečnostní dokumentace Informačního systému VaVaI

Splněno.

Materiál projednán na 355. zasedání Rady.

Audit certifikovaného Informačního systému VaVaI

Splněno.

Dozorový audit byl proveden vbřeznu 2020.

Změna datových struktur Informačního systému VaVaI pro rok 2021

Splněno.

Materiál projednán na 360. zasedání Rady.

Národní politika VaVaI 2021+

Splněno.

Materiál projednán na 358. zasedání Rady apředložen na jednání vlády dne 20. července 2020.

Koncepce vědecké diplomacie

Splněno.

Problematika koncepce byla projednána na 360. zasedání a pozměněna na Zprávu o činnosti Řídící skupiny kvědecké diplomacii

Otevřený přístup kvědeckým informacím

Plní se průběžně (stav k15. 10. 2020)

Hodnocení výsledků programů VaVaI ukončených vroce 2018

Splněno.

Materiál projednán na 356. zasedání Rady dne 30. dubna 2020 a předložen na jednání vlády dne 13. července 2020.

Metodika identifikace hospodářských anehospodářských činností výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur

V řešení.

Materiál projednán na 358. zasedání Rady, ukončeno vypořádání mezirezortního připomínkového řízení. Materiál je v procesu předložení najednání vlády.

Realizace bibliometrické analýzy dle Metodiky 2017+

Bude splněno do konce roku 2020.

Bibliometrická analýza vModulu 2 byla realizována. Nadrámec každoročně zveřejňovaných standardních zpráv pro Modul2 byly na základě požadavků odborné veřejnosti zpracovány bibliometrické zprávy za WoS Categories, které byly schváleny na360.zasedání dne 25. září2020 a následně zveřejněny na https://hodnoceni19.rvvi.cz.

Hodnocení vybraných výsledků nanárodní úrovni dle Metodiky 2017+

Splněno.

Hodnocení vybraných výsledků vModulu 1 formou peer review bylo realizováno. Výstupy byly schváleny na 360. zasedání dne 25.září2020 a následně zveřejněny nahttps://hodnoceni19.rvvi.cz.

Hodnocení dle Metodiky 2017+ nanárodní úrovni vkompletní podobě

Splněno.

Materiál Výzva SKV 2020 schválen na357.zasedání Rady dne 29. května 2020.

 

Indikativní škálování podle Metodiky 2017+

Bude splněno do konce roku 2020.

Protokoly s indikativním škálováním VO podle M17+ budou schváleny nejpozději na 363. zasedání Rady dne 18. prosince 2020.

 

Zasedání Mezinárodní rady

Splněno.

Videokonference zpravodajů Rady (září / říjen), 361.zasedání Rady dne 30. října 2020.

Návrh na jmenování 1 člena předsednictva TA ČR

Splněno.

Materiál projednán na 358. zasedání Rady apředložen na jednání vlády.

Návrh na jmenování členů KHV

Splněno.

Materiál projednán na 354. zasedání Rady.

Návrh na jmenování 2 členů výzkumné rady TA ČR

Splněno.

Materiál projednán na 360. zasedání Rady apředložen na jednání vlády.

Návrh na jmenování 3 členů předsednictva GA ČR

Splněno.

Materiál projednán na 361. zasedání Rady apředložen na jednání vlády.

Návrh na udělení Národní ceny vlády Česká hlava za rok 2020

Splněno.

Materiál projednán na 360. zasedání Rady apředložen na jednání vlády.

Analýza stavu VaVaI za rok 2020

Bude splněno

Materiál je vplánu předložit na 363. jednání Rady a předložen dle plánu na jednání vlády.

Výroční zpráva Rady za rok 2019

Splněno.

Materiál projednán na 357. zasedání Rady.

Zprávy o činnosti Rady a jejích poradních orgánů za rok 2020 a návrh na stanovení odměn za výkon veřejné funkce členů Rady a jejích poradních orgánů za rok 2020

Splněno.

Materiál projednán na 361. zasedání Rady apředložen na jednání vlády vlistopadu 2020.

Úkoly vyplývající z Aktualizace Národní politiky VaVaI ČR na léta 2016 -2020 (aktualizace 2018)

Plněno průběžně.

Plnění u vybraných úkolů bude pokračovat ve vládou schválené Národní politice VaVaI ČR 2021+.

 

Další činnost Rady v roce 2020

  • Rada vypracovala a schválila plán činnosti Mezinárodního poradního orgánu Rady (tzv. „Mezinárodní rada“); současně proběhlo společná jednání v rámci 361. zasedání Rady
  • Rada projednala a schválila stanovisko k návrhu na změnu programu „Program aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON“
  • Rada projednala a schválila „Plán činnosti výzkumné rady TA ČR na rok 2020“
  • Rada navrhla vládě kandidáta na Národní cenu vlády Česká hlava pro rok 2020.

1 Činnost Rady v legislativně - právní oblasti

Technická novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

V průběhu roku 2019 byla vládou schválena a Poslanecké sněmovně předložena technická novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V lednu 2020 byla novela zákona schválena Senátem a po podpisu byla dne 26. února 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 22 pod číslem 50/2020 Sb.

Novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

V polovině roku 2019 byly zahájeny práce na rozsáhlé novele zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Proběhla čtyři jednání pracovní skupiny pro přípravu novely a dne 15. ledna 2020 proběhlo jednání v širším zastoupení, tj. za účasti členů pracovní skupiny a zástupců všech poskytovatelů podpory na VaVaI. Na základě těchto jednání došlo k výsledným kompromisům a finálnímu znění novely zákona.

Cílem návrhu zákona je:

  1. zavést nové nástroje účelové podpory inovací a navrhnout příslušné procesy,
  2. zjednodušit a zpřehlednit členění výdajů na VaVaI,
  3. návazně na Metodiku 2017+ zavést systematické hodnocení programů účelové podpory,
  4. možnost přenositelnosti grantových projektů,
  5. zjednodušit administrativu VaVaI a zajistit napojení na informační systém základních registrů,
  6. zajistit otevřený přístup k vědeckým informacím,
  7. možnost pověřit ústřední a jiné správní úřady zajišťováním mezinárodní spolupráce ve VaVaI.

Od 21. května do 18. června 2020 proběhlo meziresortní připomínkové řízení. Dne 19. srpna 2020 se konalo jednání k vypořádání připomínek, na které byla pozvána všechna připomínková místa. Na 359. zasedání dne 4. září 2020 Rada schválila konečný materiál a uložila materiál předložit vládě. Poté byl materiál zaslán na jednání vlády a Legislativní rady vlády. V září 2020 se uskutečnila jednání pracovních komisí Legislativní rady vlády.

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., ve znění nařízení vlády č. 66/2016 Sb.

Novela nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, byla vypracována na základě aktuální potřeby mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2020. Předmětem navrhované novely je rozšíření možnosti ocenění mimořádných výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, které je určeno pro seniorního vědce a které se uděluje zpravidla za celoživotní vědecké dílo, o udělení ocenění i nadanému studentovi, resp. potenciálnímu nadějnému vědci. Od 2. do 23. června 2020 proběhlo meziresortní připomínkové řízení. Finální materiál po vypořádání připomínek Rada schválila na svém 359. zasedání dne 4. září 2020 a uložila dokument předložit vládě. Materiál byl zaslán na jednání vlády a Legislativní rady vlády.

2 Hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Podle § 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je Radě uložena povinnost zabezpečit hodnocení výsledků ukončených programů výzkumu, vývoje a inovací.

V roce 2020 byl hodnocen program výzkumu, vývoje a inovací s názvem Komplexní udržitelné systémy v zemědělství 2012 – 2018 (KUS), který byl ukončen v roce 2018 (dále jen „Program KUS“), schválený usnesením vlády ze dne 19. ledna 2011 č. 52, který byl administrován Ministerstvem zemědělství (dále jen „MZe“).

Dále byla ukončena Skupina grantových projektů Projekty na podporu excelence v základním výzkumu, schválená usnesením vlády ze dne 5. ledna 2011 č. 13 (dále jen „Grantové projekty excelence “ nebo „Granty excelence“), které administrovala Grantová agentura ČR.

Hodnocený Program KUS i Granty excelence byly řešeny formou veřejných soutěží ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích.

Hodnocení programů vycházelo ze Základních principů přípravy a hodnocení programů a skupin grantových projektů výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Principy“), které byly schváleny usnesením vlády ze dne 13. května 2015 č. 351 a jsou závazným dokumentem pro hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací a z platné Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (dále jen „Metodika 17+“), která byla schválena usnesením vlády ze dne 8. února 2017 č. 107. Metodika 17+ stanovuje, že stávající programy budou hodnoceny v souladu s § 35 odst. 2 písm. d) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, přičemž budou přiměřeně aplikovány Principy. Přiměřenou aplikací je míněno využití Principů v maximálním možném rozsahu při respektování omezení vyplývajících ze skutečnosti, že programy byly připraveny a vládou schváleny ještě před existencí Principů.

Dokument byl projednán a schválen Radou, která se jím zabývala na svém 356. zasedání dne 30. dubna 2020 a následně schválen vládou usnesením ze dne 13. července 2020 č. 726.

3 Podpora VaVaI ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací Rada každoročně předkládá vládě návrh výdajů státního rozpočtu České republiky na VaVaI, který je Ministerstvem financí zapracován do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Rada na svém 351. zasedání dne 29. listopadu 2019 schválila „Pokyny k přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI 2021-2027“ jako rámcový (obecný) podklad, bez zásadních věcných změn oproti minulým rokům, nicméně s důrazem na platný střednědobý výhled a na využití nároků z nespotřebovaných výdajů (dále jen „NNV“). Současně byl schválen „Výchozí návrh výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 s výhledem na léta 2022 a 2023 s dlouhodobým výhledem do roku 2027“, podle § 35 odst. 2 písm. k) a l) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, při jehož tvorbě Rada vycházela ze střednědobého výhledu schváleného usnesením vlády ze dne 16. září 2019 č. 652. Rozpočet byl tak jako v minulém roce připravován na 7 let (s výhledem do roku 2027), s ohledem na nutnost připravit postupně systém VaVaI na období po roce 2020, kdy dojde k ukončení masivní podpory z fondů EU.

Návrh Rady byl rozeslán správcům rozpočtových kapitol dopisem místopředsedy Rady ze dne 4. prosince 2019 s žádostí o předložení jejich návrhů (již vč. „nadpožadavků“ s odůvodněním) v termínu do 21. ledna 2020. Tento návrh respektoval celková směrná čísla výdajů na VaVaI schválená usnesením vlády ze dne 16. září 2019 č. 652. Harmonogram přípravy státního rozpočtu na VaVaI byl pak schválen na 352. zasedání Rady dne 13. prosince 2019.

Na 354. zasedání Rady dne 28. února 2020 byly projednány dílčí podklady zaslané poskytovateli k „nadpožadavkům“ a Rada byla seznámena se závěry z jednotlivých jednání, která proběhla mezi zástupci Rady a zástupci všech rozpočtových kapitol počátkem února 2020. Protože zbývalo dořešit převod Národního programu udržitelnosti II (dále jen „NPU II“) do institucionální podpory v roce 2021 na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (dále jen „DK RVO“), požádala Rada ve svém usnesení poskytovatele provozující tzv. VaVpI centra (tj. centra vybudovaná z Operačního programu výzkum a vývoj pro inovace) financovaná z NPU II o předložení materiálů dokládajících vědecký výkon, potenciál socio-ekonomických přínosů a organizační uspořádání těchto center, včetně návrhu jejich budoucího financování.

O konečném návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 s výhledem na léta 2022–2023 a dlouhodobým výhledem do roku 2027 Rada jednala na svém 356. zasedání dne 30. dubna 2020. V tomto návrhu výdajů byly celkové výdaje na roky 2021, 2022 a 2023 příslušně ve výši 38,2 mld. Kč, 39,5 mld. Kč a 39,5 mld. Kč. Na rok 2024 byly výdaje navrženy ve výši 53,25 mld. Kč, na rok 2025 ve výši 60,54 mld. Kč, na rok 2026 ve výši 68,10 mld. Kč a na rok 2027 ve výši 69,46 mld. Kč. Uvedený návrh výdajů vycházel z Národní politiky VaVaI na léta 2016-2020, zohledňoval Národní politiku VaVaI na období od roku 2021, Inovační strategii České republiky 2019-2030 a Memorandum o podpoře VaVaI v ČR. U poskytovatelů provozujících VaVpI centra došlo v návrhu rozpočtu na r. 2021 k navýšení DK RVO o 4 %. S ohledem na skutečnost, že tato výzkumná centra nemají samostatnou právní subjektivitu a ohledem na možnosti státního rozpočtu, je plně v kompetenci poskytovatelů stanovit dotaci na DK RVO příslušných mateřských výzkumných organizací návazně na výsledky hodnocení v modulech 3 - 5 Metodiky 2017+ v rámci schváleného rozpočtu výdajů na VaVaI a disponibilních NNV. Na 356. zasedání Rady dne 30. dubna 2020 byly v bodě A1 projednány materiály Akademie věd ČR, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva průmyslu a obchodu, jejichž cílem bylo doložit vědecký výkon, potenciál socio-ekonomických přínosů a organizační uspořádání výzkumných center financovaných z NPU II. Rada uložila předsednictvu a oborově příslušným členům Rady projednat s poskytovateli předložené materiály a návazně na toto projednání předložit ve spolupráci s poskytovateli zprávu o dalším fungování VaVpI center. Na svém 359. zasedání dne 4. září 2020 projednala Rada souhrny z jednání s poskytovateli a požádala předsednictvo Rady o postupné přizvání zástupců poskytovatelů a zástupců VaVpI center na zasedání Rady k projednání další činnosti tzv. VaVpI center.

S ohledem na aktuální situaci spojenou s pandemií novým typem koronaviru a z důvodu extrémní nejistoty ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení, Rada přerušila jednání k tomuto bodu a uložila místopředsedovi Rady předložit další návrh výdajů na VaVaI na období 2021+ na 358. zasedání Rady v červnu 2020.

Vzhledem k uvedené situaci byl dne 20. května 2020 schválen vládní návrh zákona upravující zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, kterým došlo ke změně harmonogramu klíčových termínů tvorby státního rozpočtu ČR, což vyvolalo také posun termínu přípravy návrhu rozpočtu na VaVaI ze strany Rady.

Teprve na mimořádném zasedání Rady dne 24. července 2020 byl schválen návrh rozpočtu na VaVaI, který byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem
1. místopředsedy Rady ze dne 24. července 2020, s termínem dodání stanovisek do 4. srpna 2020.

Vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení a související úprava materiálu byly projednány na 359. zasedání Rady dne 4. září 2020.

Rada uložila Odboru Rady předložit konečný návrh celkových výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 s výhledem na léta 2022 a 2023 a s dlouhodobým výhledem do roku 2027 na jednání vlády dne 21. září 2020 v následující výši:

  • na r. 2021 ve výši 37.468.053,2 tis. Kč, tj. o 1,220 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2020, a současně ve výši shodné se schváleným střednědobým výhledem na r. 2021,
  • na r. 2022 ve výši 38.004.259,9 tis. Kč, tj. o 1,757 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2020 a současně ve stejné výši jako schválený střednědobý výhled na r. 2022,
  • na r. 2023 ve výši 38.635.994,0 tis. Kč, tj. o 2,388 mld. Kč vyšší než rozpočet na r. 2020.

Celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI byly schváleny usnesením vlády ze dne 21. září 2020 č. 943 v letech 2021 a 2022 ve výši navržené Radou korespondující se schválenými střednědobými výhledy pro tyto roky, a pro rok 2023 byly schváleny výdaje ve výši roku 2022, tj. o 631,7 mil. Kč nižší, než navrhovala Rada. Celkové výdaje státního rozpočtu na VaVaI v jednotlivých letech tak byly schváleny v následující výši:

  • na r. 2021 ve výši 37.468.053,2 tis. Kč,
  • na r. 2022 ve výši 38.004.259,9 tis. Kč,
  • na r. 2023 ve výši 38.004.259,9 tis. Kč.

Konečné zapracování schválených výdajů státního rozpočtu na VaVaI do vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2021 a do rozpočtového výhledu na roky 2022 a 2023 bylo projednáno na 361. zasedání Rady dne 30. října 2020.

4 Analýza a hodnocení výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím

Zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ukládá Radě zabezpečit zpracování pravidelných ročních analýz a hodnocení stavu výzkumu a vývoje v České republice a jejich srovnání se zahraničím (dále jen „Analýza“) a jejich předložení vládě.

Cílem materiálu je charakterizovat systém VaVaI jako celek, popsat jeho součásti a vazby mezi nimi tak, jak se systém vyvinul v čase. Materiál by měl koncentrovat velké množství informací z oblasti VaVaI, adekvátně je vizualizovat a interpretovat. Aplikací analytických metod prostřednictvím indikátorů by měl identifikovat silná a slabá místa systému VaVaI a navrhnout doporučení ke stabilizaci silných stránek a optimalizaci stránek slabých. Materiál by měl také poukázat na limity a nedostatky v souvislosti se zdrojovými daty a navrhnout některé optimalizační kroky.

Předložení úplného materiálu Radě je plánováno na její 363. zasedání v prosinci 2020. Radou schválený materiál bude předložen vládě v souladu s plánem nelegislativních úkolů  do konce roku 2020. Důvodem tohoto termínu je finalizace dat za VaVaI z Českého statistického úřadu za rok 2019 v průběhu měsíců října a listopadu 2020.

Velké výzkumné infrastruktury

Rada na svém 355. zasedání (online hlasováním) bodě X6 schválila materiál „Postup při vykazování spolupráce s velkými výzkumnými infrastrukturami (VVI)“. Na svém 356. zasedání v bodě A6 Rada projednala materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Návrh Metodického rámce mezinárodní peer-review evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR (dále jen „VVI“), které se uskuteční v roce 2021. Rada uplatnila k materiálu několik připomínek, které uvedla ve stanovisku k tomuto materiálu. Reakce na toto stanovisko byla projednána na 358. zasedání Rady v bodě B3. O činnosti pracovní skupiny pro velké výzkumné infrastruktury podává Radě čtvrtletně informace zpravodaj pro tuto oblast.

5 Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů schválená usnesením vlády ČR ze dne 8. února 2017 č. 107 (dále jen „Metodika  17+“) stanovila provést v roce 2020 na národní úrovni implementaci plného Modulu 1 - kvalita vybraných nebibliometrizovatelných výsledků a Modulu 2 - výkonnost výzkumu:

Modul 1 „Kvalita vybraných výsledků“ (nástroj  – vzdálené recenze)

V roce 2020 byly hodnoceny v Modulu 1 výsledky podle obou kritérií: „společenská relevance“ i  „přínos k poznání“. V souladu s Metodikou 17+ byly ve třetím roce implementace hodnoceny vybrané výsledky s rokem uplatnění 2014–2018. Do hodnocení bylo možné přihlásit za danou instituci pouze ty výsledky, které nebyly zhodnoceny podle Metodiky 2013–2016 ani podle Modulu 1 v prvních dvou letech implementace Metodiky 17+. Limity počtu předkládaných vybraných výsledků byly stanoveny pro každou výzkumnou organizaci vstupující do hodnocení na základě údajů v Informačním systému VaVaI podle dvou pravidel:

  • Instituce přihlašovaly do hodnocení 1 výsledek na 10 mil. Kč z částky na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (dále jen „DKRVO“) jim přidělené v roce 2019. „Pokud byla výzkumná organizace (dále jen „VO“) v roce 2019 příjemcem institucionální podpory na DKRVO vyšší než 10 mil. Kč, dodávala navíc 1 výsledek na každých dalších (započatých) 10 mil. Kč podpory s povinností předat výsledky v proporcích odpovídajících vnitřní struktuře VO (s ohledem na výzkumné funkční celky)“.
  • Pro posílení hodnocení aplikovaných výsledků a společenských a humanitních věd vybíraly výzkumné organizace ještě další výsledky podle odlišně stanovené kvóty. Rozhodující byl počet záznamů o výsledcích, které daná výzkumná organizace předala do RIV s rokem uplatnění 2018 a které byly evidovány v RIV k 1. červnu 2019 bez ohledu na velikost jednotlivých podílů u výsledků, které vznikly ve spolupráci více subjektů. Tuto kvótu naplnily VO výlučně nebibliometrizovatelnými výsledky. Tím bylo zabezpečeno posílení hodnocení takových vědeckých výsledků, o kterých lze rozhodovat pouze formou peer review.

Pomocí vzdálených recenzí bylo provedeno celkem 4.704 recenzních posouzení a zhodnoceno celkem 2.536 výsledků. Hodnocení nebylo ukončeno pro 0,4 % výsledků.

Modul 2 „Výkonnost výzkumu“ (nástroj – bibliometrická analýza)

V rámci Modulu 2 - byla provedena bibliometrická analýza u bibliometrizovatelných výsledků (druhy výsledků Jimp, JSc a D), které jsou evidovány v mezinárodních citačních databázích Web of Science (WoS) a Scopus v letech 2016–2018. Bibliometrická analýza byla primárně provedena na základě dat databáze WoS v oborové struktuře dle OECD. Doplňková oborová bibliometrická analýza dat pomocí databáze SCOPUS byla zpracována dodatečně na základě vyžádání předsedů OP, konkrétně se jednalo o OP 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences a 6. Humanities and the Arts. Z  hlediska roku uplatnění výsledků byly výstupy zpracovány ve dvou úrovních: souhrnné víceleté hodnocení (2016-2018) a jednoletá analýza, která byla zaměřena na výsledky uplatněné v posledním sledovaném roce (2018). Podklady pro hodnocení bibliometrizovatelných výsledků byly zajištěny dodávkou dat z příslušných citačních databází, které se kompletovaly s databází RIV, která dodané podklady rozšiřuje o další analyzované informace.

Pomocí bibliometrické analýzy bylo celkem zhodnoceno přibližně 60.000 výskytů výsledků.

Průběh hodnocení byl zajišťován oborově členěnými Odbornými panely ve spolupráci s Odborem Rady.

Postup hodnocení výsledků a činnost Odborných panelů je popsán v kapitole 8 Odborné a poradní orgány Rady v části Odborné panely.

Rada má dle Metodiky 17+ dohled nad hodnocením. Její úlohou je dohlížet na dodržování principů hodnocení a řešit sporné případy, vzniklé nejasnosti a relevantní dotazy. Rada nezasahuje do odborného posouzení výsledků.

5 Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

Správcem a zároveň i provozovatelem Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „IS VaVaI 2.0“) je Rada. Činnosti spojené se správou a provozem IS VaVaI 2.0 vykonává pro Radu Oddělení informačních systémů Odboru informatiky Úřadu vlády ČR.

V rámci rozvoje IS VaVaI 2.0 byla realizována většina navrhovaných opatření Koncepce rozvoje IS VaVaI na období 2016 až 2020 schválené usnesením vlády č. 8 ze dne 13. ledna 2016.

IS VaVaI je tvořen čtyřmi provázanými částmi, kterými jsou Evidence veřejných soutěží ve výzkumu, vývoji a inovacích (VES), Centrální evidence aktivit výzkumu, vývoje a inovací (CEA), Centrální evidence projektů (CEP) a Rejstřík informací o výsledcích (RIV). Pro odbornou veřejnost byly udržovány navíc moduly Systému pro analýzu dat (SAD) a rozhraní pro strojové zpracování dat (API) a nově byl vytvořen analytický modul ANV, který zobrazuje v rámci obecné analýzy statistiky jednotlivých výskytů výsledků dle roků sběru dat od roku 2017.

V roce 2020 byla dále rozvíjena utilita Editačního rozhraní pro příjemce (dále jen „VaVER“), který je SW nástrojem sloužícím výzkumným organizacím pro vytváření datových XML dávek CEP a RIV. V září 2020 evidoval VaVER 2876 registrovaných uživatelů. VaVER má v sobě implementovanou webovou kontrolní službu RIV/CEP. Účelem webové kontrolní služby je umožnit validaci dat před vkládáním nových údajů do IS VaVaI 2.0 nebo vymazáním či opravami již vložených údajů dálkovým přístupem.

Již v průběhu roku 2018 byl realizován proces certifikace systému managementu bezpečnosti informací dle mezinárodně platného standardu ISO/IEC 27001 aplikovaného na IS VaVAI 2.0. Norma ISO 27001 podle nejnovější verze z roku 2013 zaručuje soulad s aktuálními legislativními požadavky (především ochrana osobních údajů). Vybudování systémového přístupu přináší větší bezpečnost a významným způsobem snižuje riziko úniku informací. IS VaVaI byl certifikován v únoru 2019 a v březnu 2020 úspěšně absolvoval dozorový audit a certifikát ISO/IEC 27001 mu byl o další rok prodloužen.

Oddělení informačních systémů Odboru informatiky poskytuje technickou podporu na adrese podpora.rvvi@vlada.cz. Za poslední rok bylo řešeno a zodpovězeno celkem 2 891 dotazů a za více než tříletou existenci IS VaVaI bylo na tento systém proškoleno celkem 1339 osob, jak prostřednictvím pravidelných skupinových seminářů, tak individuálně přímo na pracovištích uživatelů (příjemců podpory a poskytovatelů).

Další činnost Rady ve vztahu k IS VaVaI

V souladu se zákonem o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byla v roce 2020 Radou provedena uzávěrka sběru dat za rok 2019 a kontrola dat předaných do IS VaVaI v roce 2019. Do kontrolovaných dat byly zařazeny i veškeré opravy dodávek dat týkající se předchozích let. Cílem kontrol bylo zejména vyhledat projekty z CEP, ke kterým nebyly nalezeny výsledky v RIV, a dále zachytit jednotlivé datové nesrovnalosti. Zjištěné nesrovnalosti byly řešeny s jednotlivými poskytovateli, kteří údaje v termínu do 25. září 2020 ve většině případů doplnili či opravili.

V řádném termínu do 31. května 2020 byla od všech poskytovatelů převzata data o výsledcích výzkumných organizací, které vznikly na základě státem podporovaného výzkumu a vývoje.

V termínu do 20. září 2020 byly rovněž předány výsledky ostatních organizací k projektům VaVaI ukončeným v roce 2019 a dále výsledky výzkumných organizací, které vznikly bez podpory podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Veškeré popisy předávaných údajů do IS VaVaI – CEA20, CEP20, RIV20 a VES20 byly zveřejněny v příslušných termínech na www.rvvi.cz. Provozovatel IS VaVaI 2.0 zajistil plynulý přechod datových struktur IS VaVaI v požadovaných termínech z roku 2019 na rok 2020. V souladu s těmito změnami bylo upraveno schéma XML platné pro předávaná data a současně byla upravena i kontrolní služba týkající se předávaných dat do IS VaVaI v roce 2020.

Rada je od roku 2006 řádným členem mezinárodního sdružení národních informačních systémů ve VaVaI - organizace euroCRIS (Current Research Information System). V rámci pravidelných zasedání seznamuje vždy organizátor členy euroCRIS s informačními systémy výzkumu ve své zemi a probíhá vzájemná výměna zkušeností. Součástí zasedání je i jednání Task Group „Best Practice/DRIS“. Jejím úkolem je shromažďování osvědčených postupů při tvorbě, implementaci a provozování informačních systému, tvorba úložiště pro tyto poznatky, sledování moderních technologií nezbytných pro e-Science a Open Science.

6 Výzkum, vývoj a inovace v ČR a v zahraničí

Rada zabezpečuje podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací kromě jiných úkolů také jednání s poradními orgány pro výzkum, vývoj a inovace Evropské unie a s radami pro výzkum, vývoj a inovace jednotlivých členských států Evropské unie i dalších zemí.

Dále má Rada zástupce v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR (při MPO), v resortní koordinační skupině v odboru mezinárodní spolupráce ve VaVaI (při MŠMT), v pracovní skupině OECD (při Ministerstvu zahraničních věcí), v Resortní koordinační skupině pro EU (při Ministerstvu pro místní rozvoj), v Poradní komisi pro bezpečnostní výzkum (při Ministerstvu vnitra), v Koordinačním výboru ELI (při MŠMT), v Radě Národního úložiště šedé literatury a v technologické platformě Udržitelná energetika, v Radě pro velké infrastruktury pro VaVaI (MŠMT), v technologické platformě Udržitelná energetika, ve Výboru Rámcového projektu k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR a v Řídícím výboru Národní RIS3 (MPO).

Na poli vědecko-výzkumné zahraniční spolupráce byla v roce 2020 rozvíjena dále činnost vědeckých diplomatů umístěných na zahraničních úřadech v Tel Avivu (Izrael) a ve Washingtonu D. C. (USA). V roce 2020 zahájila svou činnost vědecká diplomatka pro oblast JV Asie se sídlem v Taipei.  Vědečtí diplomaté zajišťují: (a) prezentaci české vědy a jejich úspěchů v zahraničí; (b) iniciaci a podporu bilaterálních kontaktů s VaVaI institucemi v zemi působení; (c) organizaci českých vědeckých misí do země působení; (d) šíření informací o mezinárodních programech spolupráce prestižních vědeckých pracovišť v zemi působení; (e) monitorování systému řízení a podpory VaVaI v zemi působení.

Z důvodu sjednocení termínu trvání všech míst vědeckých diplomatů (IL, USA, JV Asie) a dalšího rozvíjení současně nastaveného konceptu vědeckých diplomatů bylo Radou na jejím 360. zasedání dne 25. září 2020 projednáno a odsouhlaseno prodloužení trvání místa vědecké diplomatky pro oblast jihovýchodní Asie se sídlem v Taipei k 31. prosinci 2023, čímž se trvání všech míst vědeckých diplomatů sjednotí k datu 31. prosince 2023.

V souvislosti s naplňováním Inovační strategie ČR 2019 – 2030 byla zřízena Řídicí skupina k vědecké diplomacii (dále jen „ŘS k VD“).  ŘS k VD byla ustavena na 346. zasedání Rady dne 31. května 2019 s úkolem v součinnosti s dotčenými poskytovateli aktivně řídit, koordinovat a vyhodnocovat činnost vědeckých diplomatů. Jednání ŘS k VD se účastní zástupci Rady, MŠMT, MZV, MPO, AV ČR, GA ČR, TA ČR a odboru Rady. Dosud proběhla, v důsledku pandemie novým typem koronaviru, tři zasedání (21. října 2019, 22. ledna 2020 a 18. srpna 2020). Ve své činnosti se ŘS dosud zabývala prodloužením vyslání Dr. Mikolášové jako vědecké diplomatky v Izraeli, prodloužením trvání místa vědecké diplomatky pro oblast JV Asie, prodloužením vyslání L. Moravce v USA. ŘS k VD dále zmapovala nástroje bilaterální a multilaterální mezinárodní spolupráce zastoupených institucí a výslednou tabulku převede též do anglického jazyka a bude ji vhodnou formou prostřednictvím MZV distribuovat na zastupitelské úřady. V neposlední řadě se ŘS k VD věnovala otázce koncepčního ukotvení vědecké diplomacie a mezinárodní spolupráci. Při monitoringu českého výzkumného prostředí identifikovala ŘS k VD množství fungujících platforem počínaje Koncepcí pro jednotnou prezentaci České republiky v zahraničí, aktivitami Domu zahraničních služeb, kapacit českých „expatů“ (mj. sdružených v „Czexpats in Science“). ŘS k VD se proto domnívá, že než se přistoupí k tvorbě dokumentu, který by splňoval parametry užitečné a propracované, neduplicitní „koncepce“, je třeba vyjasnit, i celou další řadu zásadních otázek. Rada projednala tyto skutečnosti na svém 360. zasedání dne 25. září 2020 a přijala usnesení, v němž souhlasila, že ji bude do konce roku 2020 místo koncepce vědecké diplomacie předložena Zpráva o činnosti ŘS k VD.

Aktivity v rámci společného nástroje financování ekonomické diplomacie ČR byly v roce 2020 v důsledku pandemie značně utlumeny. Z bezpečnostních důvodů byla realizace schválených projektů (Incomingová mise izraelských start-upů v oblasti Průmyslu 4.0, Czech-German Innovation Festival 2020) na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) přesunuta do druhé poloviny roku 2020, s možností dalšího přesunu jejich realizace na rok 2021.

Zahraniční cesty

Z důvodu pandemie novým typem koronaviru se neuskutečnily v roce 2020 žádné zahraniční cesty.

Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+ (NP VaVaI 2021+)

Práce na zabezpečení přípravy NP VaVaI 2021+ probíhaly v průběhu roku 2020 v rámci pracovní skupiny, ustavené na 336. zasedání Rady dne 25. května 2018. V 1. polovině roku 2019 byla pracovní skupina rozšířena o zástupce Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) pro pokrytí problematiky ochrany duševního vlastnictví. Pracovní skupina je složena ze zástupců Rady, Oddělení poradců a analýz Úřadu vlády ČR, Odboru Rady, MŠMT, MPO a Úřadem průmyslového vlastnictví. Během přípravy dokumentu rovněž probíhaly konzultace zástupců Rady s dalšími zainteresovanými subjekty - poskytovateli účelové nebo institucionální podpory VaVaI, zástupci aplikovaného výzkumu a vývoje a podnikatelské sféry. Finální verze NP VaVaI 2021+ byla Radou schválena na 358. zasedání dne 26. června 2020 a předložena vládě dne 20. července 2020.

NP VaVaI 2021+ představuje zastřešující strategický dokument na národní úrovni pro rozvoj všech složek výzkumu, vývoje a inovací v České republice. Dokument přispívá k naplňování některých kritérií základní podmínky pro možnost čerpání prostředků z fondů Evropské unie v programovém období 2021–2027. Vizí NP VaVaI 2021+ je prostřednictvím efektivní podpory a zacílení výzkumu, vývoje a inovací přispět k prosperitě České republiky, jako země, jejíž ekonomika je založena na znalostech a schopnosti inovovat, občané disponují kvalitními životními podmínkami a Česká republika je uznávaným partnerem ve společenství evropských zemí i celosvětově. NP VaVaI 2021+ definuje 5 strategických cílů a 28 opatření k jejich realizaci. U každého opatření jsou uvedeny termíny realizace, indikátory plnění, gesce a spolu-gesce za jeho realizaci.

Operační programy Evropských strukturálních a investičních fondů

Rada se prostřednictvím svých zástupců (členů Rady) zúčastňuje monitorovacích výborů a jednání dalších platforem k několika operačním programům. Své zástupce má v monitorovacích výborech Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Operačního programu Praha – pól růstu.

7 Odměny členů Rady a členů jejích poradních orgánů

Ve znění  zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací je členství v Radě veřejnou funkcí. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda podle § 35 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Odměny za činnost v poradních orgánech Rady stanovuje předseda Rady podle § 35 odst. 8 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Poradními orgány Rady byly v roce 2020 Bioetická komise Rady, Komise pro hodnocení výsledků výzkumných organizací a ukončených programů a další odborné poradní orgány: Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů, Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd a Komise pro problematiku klimatu.

8 Odborné a poradní orgány Rady

Bioetická komise

Bioetická komise je poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. c) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Působí podle § 24 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů. Činnost ve smyslu citovaného zákona je zásadním posláním Bioetické komise.

Bioetické komise v roce 2020 zpracovávala pět stanovisek k žádosti o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách nebo jejich dovoz.

Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů

Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (dále jen „KHV“) je odborným a poradním orgánem Rady podle § 35 odst. 7 písm. b) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V průběhu celého roku 2020 probíhala úzká spolupráce mezi Radou a KHV, neboť 3 členové Rady jsou zároveň i členy KHV.

Hlavními úkoly, kterými se KHV v roce 2020 zabývala, bylo zabezpečení hodnocení dle Metodiky 2017+ a návazně na to metodické směřování přípravy dalšího kola hodnocení – Hodnocení20. KHV koordinovala proces hodnocení, intenzivně komunikovala s předsedy Odborných panelů (dva členové KHV jsou současně předsedy Odborných panelů) a v návaznosti na zkušenosti z letošního roku hodnocení formulovala doporučení k optimalizaci postupů do dalších let.

KHV je taktéž poradním orgánem pro účely koordinace resortních metodik hodnocení výzkumných organizací a pro účely koordinace hodnocení účelových programů, a to jak ex ante, průběžných, tak také ex post. Proto se v průběhu celého roku věnovala hodnocení návrhů programů VaVaI a vydávala k nim svá vyjádření.

Další oblastí, kterou se KHV zvlášť zabývala, je problematika hodnocení aplikovaného výzkumu. Na základě zkušeností z tříletého období implementace je třeba tento proces optimalizovat. Proto byla ustavena Pracovní skupina KHV pro hodnocení aplikovaného výzkumu, jejím sestavením a vedením byl pověřen člen KHV doc. Machan. Cílem činnosti pracovní skupiny je identifikovat možné příčiny nízkého hodnocení aplikovaného výzkumu při aplikaci Metodiky 2017+, analyzovat rozsah možných příčin a navrhnout opatření na odstranění identifikovaných příčin.

KHV měla v roce 2020 celkem 10 řádných jednání a 1 jednání mimořádné. Mezi jednotlivými jednáními se podle potřeby uskutečňovala komunikace mezi předsedou a členy KHV.

Odborné panely a Odborný orgán hodnotitelů

Rada pro výzkum, vývoj a inovace dle § 35 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zabezpečuje hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schvalované vládou. Odborné panely (dále jen „OP“) a Odborný orgán hodnotitelů (dále jen „OOH“) byly ustaveny Radou za účelem hodnocení podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumných organizací a výsledků ukončených programů, schválené usnesením vlády ČR ze dne 8. 2. 2017 č. 107 (dále jen „Metodika 17+“).

Metodika 17+ definuje celkem 5 základních modulů, ve kterých hodnocení probíhá, a to: M1 - Kvalita vybraných výsledků, M2 - Výkonnost výzkumu, M3 - Společenská relevance, M4 - Viabilita/Životaschopnost a M5 - Strategie a koncepce. Hodnocení ve všech pěti modulech využívá v různé míře tři základní nástroje: bibliometrickou analýzu (nástroj 1), vzdálené recenze (nástroj 2) a návštěvu panelů na místě (nástroj 3). Přechod na novou Metodiku 17+ odpovídající mezinárodním standardům probíhá postupně v letech 2017–2020 a na národní úrovni zahrnuje jednotlivé nástroje Modulů 1 a 2. V roce 2020 byl dokončen třetí implementační rok.

Odborné panely

Pro odborné posouzení bylo ustaveno 6 OP podle oborových skupin OECD Frascati Manual: 1. Natural Sciences, 2. Engineering and Technology, 3. Medical and Health Sciences, 4. Agricultural and Veterinary Sciences, 5. Social Sciences, 6. Humanities and the Arts. Odborný panel byl řízen předsedou za podpory místopředsedy. Předseda a místopředseda panelu ve vzájemné součinnosti koordinovali a monitorovali práci členů OP a hodnotitelů. OP každé oborové skupiny měl nejméně tolik členů, kolik oborů bylo ve skupině obsaženo. Celkovou koordinací M17+ byl Radou na jejím 336. zasedání konaném dne 25. května 2018 pověřen předseda oborové skupiny 2. Engineering and Technology prof. Michael Šebek.

Členové OP jsou zodpovědní za vypracování odborného komentáře k oborovým bibliometrickým zprávám, dále za distribuci výsledků k recenznímu posouzení externím hodnotitelům v softwarové aplikaci Systém kvalitních výsledků (dále jen „SKV“) a také za závěrečné uzavírání posudků.

Odborný orgán hodnotitelů

OOH je členěn podle oborových skupin OECD do úrovně Detailed FORD. Jednotlivé obory (FORD a Detailed FORD) byly zastoupeny takovým počtem členů, aby mohly být adekvátně zhodnoceny výsledky přihlášené v daném roce, a to s ohledem na zastoupení odborníků ze základního a aplikovaného výzkumu, respektive odborníky z praxe tam, kde je to vhodné a účelné. OOH prováděl vzdálené recenzování za účelem posouzení výsledků výzkumných organizací (dále jen „VO“) podle Metodiky 17+ a v souladu s rozpisem postupného náběhu v rámci implementačního období a podle Postupu hodnocení výsledků dle Metodiky 17+ v roce 2019. Seznam členů OOH, kteří se na vzdáleném recenzním hodnocení podíleli, je anonymizován v souladu s Metodikou 17+. Anonymizovaná odůvodnění hodnocení vybraných výsledků jednotlivých výzkumných organizací v Modulu jsou zveřejňována na webových stránkách.

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Mezinárodní poradní orgán Rady pro výzkum, vývoj a inovace složený z význačných zahraničních odborníků (dále jen „Mezinárodní rada“) ustavila Rada jako svůj poradní orgán podle § 35 odst. 7 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, dne 27. dubna 2017 v Liberci na svém výjezdním 325. zasedání.

Mezinárodní rada se vyjadřuje k připravovaným strategickým plánům, které se týkají výzkumu, vývoje a inovací; poskytuje nezávislá expertní stanoviska ke strategickým dokumentům vědy, výzkumu a inovací, vybraným tématům a materiálům projednávaným na zasedání Rady.

Předsedou Mezinárodní rady je prof. Josef Michl (University of Colorado at Boulder). Členy byly v roce 2020 – Dr. Orna Berry (Izrael), prof. Josef Jiřičný (University of Zurich), prof. Jakub Kastl (Princeton University), doc. Vladislav Kolařík (Fraunhofer-Institute for Chemical Technology ICT in the research area of High Temperature Materials and Coatings), Dr. Reinhard Mauermann (Fraunhofer Institute for Machine Tools and Forming), prof. Karel Pacák (National Institute of Health), Dr. Bohdan Pomahač (Harvard Medical School), prof. Jiří Přibáň (Cardiff University), prof. Pier Luigi Sacco (IULM University of Milan), prof. Dalibor Sameš (Columbia University), prof. Ajay Kumar Sood (Indian Institute of Science, Bengaluru), prof. Kian Lee Tan (National University of Singapore), prof. Ding-Ming Wang (National Hsinchu University of Education, Taiwan).

Vzhledem k celosvětové pandemii bylo z původních dvou jednání (květen / říjen) plánovaných na rok 2020 uskutečněno pouze říjnové, a to prostřednictvím videokonference. V průběhu roku probíhala videokonferenční pracovní jednání se zpravodaji Rady.

V tomto roce Mezinárodní rada pracovala na dříve přijatých doporučení:

  • vznést požadavky na grantové agentury (GA ČR a TA ČR), ale i na ostatní poskytovatele, k zjednodušení procesu žádostí o účelovou podporu,
  • zjednodušit požadavky kladené na jednotlivé řešitele a členy panelů (snížení administrativní zátěže,
  • zlepšit kvalitu hodnotících panelů grantových agentur (rozšíření o zahraniční členy),
  • upřednostnit kvalitu podpořených projektů na úkor kvantity.

Poradní orgán pro oblast společenských a humanitních věd

Poradní orgán Rady pro oblast společenských a humanitních věd byl ustaven na základě klíčové potřeby institucionalizovat platformu pro poskytování odborných poradních stanovisek Radě pro témata výzkumných priorit společenských a humanitních věd pro oblast aplikovaného výzkumu; k náplni programů výzkumu; ke kritériím hodnocení v souvislosti s přípravou nového systému hodnocení, která bude pro úroveň řízení systému VaVaI poskytovat odborná poradní stanoviska v daných oblastech.

Komise pro problematiku klimatu

Poradní orgán Rady pro problematiku klimatu byl ustaven z důvodů získání nadrezortního odborného pohledu na složitou problematiku související se změnami klimatu. Tato komise se zřizuje za účelem přípravy odborných materiálů pro Radu a následně pro vládu České republiky v oblastech klimatické adaptace a mitigace.

Komise svoji činnost v roce 2020 soustředila na vypracování rozsáhlého písemného stanoviska k národní implementaci klimatické neutrality, které rozebírá klíčové směry a opatření národní mitigační politiky a také implikace pro adaptaci na změny klimatu, včetně hlavních dílčích témat. Materiál byl předložen Radě na jejím říjnovém zasedání dne 30. října 2020.

Komise byla v polovině roku 2020 rozšířena o dva nové členy a tím bylo dosaženo maximálního počtu členů. Předseda komise také přizval na jednání jednoho stálého hosta.

Koncem roku, na základě vlastní žádosti, odstoupil jeden člen, který byl zároveň místopředsedou komise. Komise jmenovala nového místopředsedu a požádala Radu o jmenování nového člena.

 

9 Aktivity Rady spojené s GA ČR a s TA ČR

GA ČR a TA ČR jsou orgány, na jejichž založení se Rada podílela a se kterými velmi úzce spolupracuje.

V souvislosti s Grantovou agenturou ČR Rada vládě předložila v roce 2020 ke schválení:

  • Návrh na jmenování 3 členů a předsedy předsednictva Grantové agentury České republiky
  • Návrh na odvolání člena vědecké rady Grantové agentury České republiky
  • Návrh na jmenování 2 členů vědecké rady Grantové agentury České republiky.

V souvislosti s Technologickou agenturou ČR Rada vládě předložila v roce 2020 ke schválení:

  • Návrh na jmenování členky předsednictva Technologické agentury České republiky
  • Návrh na odvolání členky výzkumné rady Technologické agentury České republiky.


  • 10 Materiály týkající se Rady, předložené na jednání vlády v roce 2020:

  • Usnesení vlády ze dne 6. ledna 2020 č. 15 o návrhu na jmenování členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace
  • Pro informaci členů vlády dne 20. ledna 2020 „Analýza stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2018“
  • Usnesením vlády č. 326 ze dne 30. března 2020 byl schválen materiál „Návrh na jmenování členky předsednictva Technologické agentury České republiky“
  • Usnesením vlády č. 376 ze dne 1. dubna 2020 byl schválen materiál „Návrh na změnu programu výzkumu, vývoje a inovací The Country for the Future
  • Pro informaci členů vlády dne 9. března 2020 předložil ministr obrany materiál „Průběžné hodnocení Koncepce obranného aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací na období 2016 až 2022“
  • Usnesením vlády č. 565 ze dne 25. května 2020 byl schválen materiál „Návrh na změnu programu na podporu aplikovaného výzkumu ZÉTA“, který předložila Technologická agentura ČR a předseda vlády ČR
  • Usnesením vlády ze dne 29. června 2020 č. 694 byl schválen materiál „Návrh na odvolání členky výzkumné rady Technologické agentury České republiky“
  • Pro informaci členů vlády byl dne 29. června 2020 předložen materiál „Sdílený informační systém Technologické agentury České republiky – SISTA“

  • Usnesením vlády č. 726 ze dne 13. července 2020 „Hodnocení výsledků programů výzkumu, vývoje a inovací ukončených v roce 2018“
  • Pro informaci členů vlády byl dne 13. července 2020 předložen materiál „Informace o předložení návrhu výdajů státního rozpočtu České republiky na výzkum, experimentální vývoj a inovace na rok 2021 se střednědobým výhledem na léta 2022 a 2023 a dlouhodobým výhledem do roku 2027 (předložil předseda vlády)“
  • Usnesením vlády č. 759 ze dne 20. července 2020 byl schválen materiál „Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+“ (NP VaVaI 2021+)
  • Usnesením vlády č. 760 ze dne 20. července 2020 byl schválen materiál „Koncepce Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací na období 2021-2025“
  • Usnesením vlády č. 792 ze dne 27. července 2020 byl schválen materiál „Návrh na změnu Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON“.
  • Usnesením vlády č. 793 ze dne 27. července 2020 byl schválen materiál „Návrh na odvolání člena vědecké rady Grantové agentury České republiky“.
  • Usnesením vlády č. 898 ze dne 7. září 2020 byl schválen materiál „Návrh Programu bezpečnostního výzkumu 2021-2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)“
  • Pro informaci členů vlády byl dne 7. září 2020 předložen materiál „Informace k připravovaným veřejným zakázkám v projektu CzechELib – 2021“
  • Usnesením vlády ze dne 5. října 2020 byla schválena „koncepce aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity Ministerstva kultury na léta 2023 – 2030“

Sdílejte na: