Rada vlády se připojuje k výzvě na pomoc ukrajinským vědcům. Profesor Jurajda byl zvolen místopředsedou RVVI
Rada vlády se připojuje k výzvě na pomoc ukrajinským vědcům. Profesor Jurajda byl zvolen místopředsedou RVVI

V pátek 25. února se ve Strakově akademii konalo pravidelné zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pod vedením ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která je zároveň předsedkyní RVVI, patřily k  hlavním bodům jednání informace k vládnímu návrhu rozpočtu na vědu na rok 2022 a o proběhlých jednáních k návrhu výdajů na období 2023+,  Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) či vědní agenda nadcházejícího českého předsednictví EU. Proběhly volby místopředsedy RVVI a nominanta na člena předsednictva Grantové agentury ČR. Tradičním bodem jednání je Metodika hodnocení 2017+.

 

V úvodu jednání se členové RVVI společným prohlášením připojili k iniciativě na pomoc válkou zasažené Ukrajině. 

„Prohlášení se týká především vědců. S kolegy z RVVI odsuzujeme ruskou agresi a podporujeme Ukrajinu. Mimo jiné žádáme poskytovatele podpory ve vědě a výzkumu a další relevantní aktéry, aby konkrétními kroky podpořili rozvoj spolupráce s jejich ukrajinskými kolegy,“ sdělila ministryně pro vědu Helena Langšádlová.

Prvním bodem únorového zasedání byla volba místopředsedy RVVI. Do této pozice byl tajnou volbou zvolen prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D. Místopředsedové jsou voleni z řad členů RVVI a návrhy kandidátů podávají přímo členové Rady. 
Profesor Jurajda je od ledna t. r. náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Dále působí v Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a od roku 2014 je členem RVVI. Pravidelně publikuje v mezinárodních vědeckých časopisech, působil například na prestižní americké Princeton University, byl členem Národní ekonomické rady vlády a je členem vědecké rady Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity.
 
Dalším z klíčových bodů jednání byla nominace do předsednictva Grantové agentury ČR. Rada navrhuje jmenovat členem předsednictva GA ČR prof. Ing. Martina Hartla, Ph.D., profesora v oboru Konstrukční a procesní inženýrství a ředitele Ústavu konstruování na Fakultě strojního inženýrství VUT Brno. Návrh bude následně předložen na jednání vlády. 
Předsednictvo GA ČR tvoří v souladu se zákonem 130/2002 Sb. pět členů, z nichž jeden má funkci předsedy. Vzhledem k ukončení členství prof. Ing. Rostislava Drochytky, CSc., bylo zapotřebí doplnit předsednictvo na stanovený počet s přihlédnutím k oboru technických věd, který v předsednictvu prof. Drochytka zastával.
 
Pravidelným tématem zasedání RVVI jsou v tomto období výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. První místopředseda Pavel Baran informoval členy RVVI o vládním návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022, který byl schválen dne 9. února. Usnesením vlády byly schváleny následující celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VaVaI):
na rok 2022 ve výši 39,07 mld. Kč
na rok 2023 ve výši 39,32 mld. Kč
na rok 2024 ve výši 39,34 mld. Kč.
V situaci zavedeného rozpočtového provizoria byly celkové výdaje roku 2022 sníženy o 275,20 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021, výdaje v letech 2023 a 2024 se snížily každoročně o 25,38 mil. Kč oproti usnesení vlády ze září 2021 a výchozímu návrhu RVVI. 
Členové Rady uvítali navýšení výdajů rozpočtových kapitol Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Akademie věd ČR na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací v roce 2022. 
V souladu s programovým prohlášením vlády RVVI zároveň požaduje, aby bylo dané navýšení výdajů na koncepční rozvoj podmíněno podporou excelence výzkumných organizací v působnosti obou poskytovatelů.
 
Radní byli dále zpraveni o výsledcích jednání o návrhu výdajů státního rozpočtu na VaVaI na rok 2023 a návrhu střednědobých výhledů s jednotlivými rozpočtovými kapitolami, včetně shrnutí aktuálních potřeb a výzkumných kapacit systému VaVaI, jakož i závazků plynoucích z Inovační strategie ČR 2019–2030 v oblasti institucionální i účelové podpory.
S ohledem na význam zdravotnického výzkumu pro posílení odolnosti ČR a jeho společenskou relevanci doporučila RVVI zvážit navýšení výdajů účelové podpory na období 2023+ v kapitole Ministerstva zdravotnictví. Případné navýšení výdajů této rozpočtové kapitoly požaduje RVVI podmínit strukturálními změnami v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, a to zejména zajištěním odpovídající podpory celého spektra aplikovaného biomedicínského výzkumu, včetně preklinického výzkumu a výzkumu v oblasti veřejného zdraví.
RVVI zároveň požaduje, aby v nové resortní koncepci zdravotnického výzkumu 2023+ byly závazně definovány oblasti podpory aplikovaného zdravotnického výzkumu v plném rozsahu pokrývající oblasti teoretické, preklinické, klinické medicíny i navazujících společenskovědních oborů, a doporučuje pokračovat v jednání s jednotlivými aktéry napříč poskytovateli a resorty na téma dalšího směrování biomedicínského výzkumu a jeho financování.
 
V pravidelném bodu k Metodice hodnocení 2017+ členové RVVI vybírali z kandidátů na členy Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a Odborných panelů. 
Na základě tajné volby navrhla RVVI své předsedkyni, ministryni Langšádlové, jmenovat členy KHV Matěje Bajgara, Dphil., a doc. RNDr. PhDr. Hanu Voňkovou, Ph.D. et Ph.D., a dále členy Odborných panelů prof. Ing. Aleše Růžičku, Ph.D., a doc. RNDr. Ing. Martina Kalbáče, Ph.D., pro oblast Chemical Sciences; prof. Mgr. Tomáše Albrechta, Ph.D., a doc. Mgr. Pavla Stopku, Ph.D., pro oblast Biological Sciences; prof. Dr. Ing. Josefa Krýsu pro oblast Chemical Engineering; prof. MUDr. Milana Brázdila, Ph.D., FRCP, pro oblast Clinical Medicine; prof. MVDr. Davida Modrého, Ph.D., pro oblast Veterinary Science; doc. JUDr. PhDr. Roberta Zbírala, Ph.D. (Law); a Mgr. Lenku Dědkovou, Ph.D. (Media and communications).
 
RVVI schválila Protokoly z projednávání výsledků podle Metodiky 2017+ se všemi poskytovateli. „Na základě úspěšně ukončeného hodnocení dle platné metodiky ve 4. roce již kumulujeme znalosti podle vskutku robustních dat, a dokážeme tak identifikovat excelentní pracoviště ve vědě, která jsou plně srovnatelná s nejlepšími pracovišti ve světě,“ potvrdil místopředseda Rady a předseda KHV Štěpán Jurajda.
 
V dalším bodu jednání diskutovali členové RVVI spolu se zástupci MŠMT priority pro plánované výzvy Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). V rámci programu ukládá Rada svému místopředsedovi Štěpánu Jurajdovi identifikovat několik oblastí aktuálních společenských výzev, včetně tématu energetické krize, výzkumu v oblasti veřejného zdraví apod. Rada dále požádá Ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjasnění  způsobu aktualizace a realizace RIS3 strategie a doporučí MŠMT vyhlásit výzvu ke společenským výzvám.
 
Významným tématem je od začátku tohoto roku příprava předsednictví České republiky v Radě EU. Hlavními prioritami českého předsednictví budou v průběhu 2. pololetí 2022 v oblasti výzkumu témata výzkumných infrastruktur a synergií ve VaVaI.
Členové Rady doplňují daná výzkumná témata s evropskou relevancí o návrh prezentovat na praktických výstupech, jak financování výzkumu významně přispělo k řešení pandemie (prostřednictvím zapojených evropských infrastruktur), a dále např. o výzkum v oblasti energetiky, kvantových technologií, či problematiku regulace trhu. RVVI v tomto směru zahájí jednání s MŠMT s cílem společně hledat způsob, jakým návrhy Rady zohlednit v průběhu předsednictví ČR v Radě EU.
 
V druhé části zasedání členové RVVI projednávali agendu vědecké diplomacie, jmenovitě příležitosti spolupráce se Spolkovou republikou Německo, a přijali materiál Diplomaté s agendou vědecké spolupráce v české zahraniční službě.
 
V bodech bez rozpravy byl schválen text výzvy k podávání návrhů na 9 členů Bioetické komise.

 

Zdroj: tiskové sdělení Sekce pro výzkum, vývoj a inovace | 1. března 2022