Vlada, vychazejic ze sveho programoveho prohlaseni,

• zduraznuje vyznam vyzkumu a vyvoje a jeho vysledku nejen jako prispevku ke svetovemu poznani, ale zejmena pro ekonomiku zeme a jeji vzdelanost,
• hodnoti soucasny stav vyzkumu a vyvoje a plneni Zasad vlady z roku 1994 jako prechodnou etapu, kdy rada kroku jiz byla ucinena, ale zaroven je treba radu problemu vyresit,
• odpovida za vytvoreni pravniho ramce, dodrzovani prijatych pravidel a za rozdelovani omezenych financnich prostredku ze statniho rozpoctu na podporu vyzkumu a vyvoje,
• chce pripravit pro vstup Ceske republiky do Evropske unie srovnatelny system a vysi statni podpory vyzkumu a vyvoje,

a proto prijima tyto Zasady vlady pro oblast vyzkumu a vyvoje.

A.

Cile Zasad

1. Vlada dopracuje soucasny system statni podpory vyzkumu a vyvoje tak, aby byl pri vstupu do Evropske unie kompatibilni s jejim systemem, zejmena:
   1. v pravnich normach a predpisech vztahujicich se k oblasti vyzkumu a vyvoje,
   2. v otevrenosti a rovnosti pravnich podminek verejne souteze pro vsechny subjekty vcetne subjektu ze zemi Evropske unie,
   3. v mechanismech pripravy a rozdelovani statni podpory vyzkumu a vyvoje,
   4. v proporcich jednotlivych oblasti vyzkumu a vyvoje.
2. Vlada bude pravidelne, podle ekonomickych moznosti, zvysovat primou statni financni podporu vyzkumu a vyvoje tak, aby tato podpora pri prijeti Ceske republiky do Evropske unie predstavovala nejmene 0,7 % hrubeho domaciho produktu.
3. Vlada podpori spolupraci vyzkumnych organizaci a vysokych skol s podnikovou sferou a financovani vyzkumu a vyvoje z ruznych zdroju.
4. Vlada zavede system statistickeho a ucetniho vykaznictvi, povinneho pro vsechny prijemce statni podpory vyzkumu a vyvoje, ktery bude kompatibilni se systemem Evropske unie.

B.

Zamereni statni podpory vyzkumu a vyvoje

     Vlada bude ovlivnovat zamereni vyzkumu a vyvoje rozdelovanim prime statni podpory tak, aby podil badatelskeho vyzkumu a nespecifikovaneho vyzkumu na vysokych skolach na strane jedne a cileneho vyzkumu a vyvoje na strane druhe na celkove statni podpore vyzkumu a vyvoje byl priblizne stejny. V obou techto castech, rozlisenych podle jejich ovlivneni statem, budou pouzity ruzne zpusoby podpory:

1. V badatelskem vyzkumu i v nespecifikovanem vyzkumu na vsech vysokych skolach cile stanovuji sami vedecti pracovnici a clenove akademicke obce. Vlada nerozhoduje o jejich vecnem zamereni, vnitrni strukture a internim cleneni prostredku, za ktere odpovidaji organy Akademie ved Ceske republiky, vysokych skol a jejich fakult a dalsich rozpoctovych a prispevkovych organizaci zabyvajicich se badatelskym vyzkumem. Vlada bude tuto cast podporovat nasledujicim zpusobem:

a) institucionalni podporou vyzkumnych zameru organizaci, ktere budou spolecne s dosavadni cinnosti techto organizaci pravidelne hodnotit (evaluovat) podle spolecne metodiky komise renomovanych vedeckych pracovniku a clenu akademicke obce vcetne zahranicnich analogickym zpusobem jako grantove projekty,

b) ucelovou podporou grantovych projektu, ktere navrhuji bez vecneho a resortniho omezeni vedecti pracovnici a clenove akademicke obce a ktere ve verejne soutezi hodnoti odborne komise Grantove agentury CR,

c) podporou nespecifikovaneho vyzkumu na vsech vysokych skolach formou programu zamerenych na vytvoreni podminek pro rozvoj vyzkumu na vysokych skolach tak, aby podil prostredku na vyzkum a vyvoj na vysokych skolach postupne dosahl prumerne tretiny celkove statni podpory veskere cinnosti vysokych skol.

2. V cilenem vyzkumu a vyvoji, zahrnujicim dale uvedene oblasti vyzkumu a vyvoje, vznikaji cile konsensem statni spravy, vyzkumu a vyvoje a uzivatelu. Vlada jej bude podporovat nasledujicim zpusobem:

a) ucelovou podporou vyzkumnych projektu vybranych na zaklade verejne souteze tak, aby zajistovaly splneni cilu programu vyhlasenych odpovednymi resorty,

b) ucelovou podporou vyvojovych projektu formou verejne zakazky v tech specifickych pripadech, kdy uzivatelem vysledku je stat (obrana atd.),

c) institucionalni podporou organizaci na zaklade hodnoceni jejich vyzkumnych zameru a dosavadni cinnosti podle spolecne metodiky komisemi, ustanovenymi zrizovateli techto organizaci.

U vsech oblasti cileneho vyzkumu a vyvoje zhodnoti odpovedne resorty spolecne se zastupci vyzkumu a vyvoje a uzivatelu cile a zamereni soucasnych programu a dopracuji je tak, aby od roku 1998 byly v souladu s legislativou a metodikou Evropske unie.

     Cileny vyzkum a vyvoj bude vlada podporovat v nasledujicich oblastech:

2.1. V prumyslovem vyzkumu a vyvoji, jehoz vysledky jsou urceny k prumyslovemu vyuziti (bez ohledu na to, kdo jej resi), bude vlada rozsirovat jeho podil tak, aby pri prijeti Ceske republiky do Evropske unie dosahoval jedne petiny celkove statni podpory vyzkumu a vyvoje. Podpora prumysloveho vyzkumu a vyvoje bude koordinovana s proexportni politikou vlady.

V prumyslovem vyzkumu muze maximalni vyse statniho prispevku dosahnout u projektu prumysloveho vyzkumu 50 % celkovych prokazatelnych nakladu, u vyvoje 25% techto nakladu. Tento podil muze byt zvysen:

a) o 10 %, jestlize je prispevek urcen pro maly nebo stredni podnik,

b) o 10 %, jestlize se vyzkum tyka oblasti s mimoradne nizkou zivotni urovni nebo s velmi vysokou nezamestnanosti,

c) o 10 %, jestlize se vyzkum a vyvoj tyka vladou podporovaneho ekonomickeho odvetvi nebo regionu, pokud nepovede k zmene podminek obchodu,

d) o 15 %, jestlize projekt prispiva k dosazeni cilu v nekterem z dilcich programu nebo projektu Ramcoveho programu vyzkumu a vyvoje EU, nemuze vsak presahnout 75 % z celkovych nakladu u prumysloveho vyzkumu a 50 % u vyvoje.

2.1.1. Formou dotace bude vlada podporovat prumyslovy vyzkum v kratkodobych i dlouhodobych programech:

a) novych technologii souvisejicich s novymi materialy nebo s vyrobky se spickovymi parametry,

b) ktere povedou ke zlepseni struktury exportu efektivnejsim vyuzitim surovin, snizenim energeticke narocnosti a vyssim stupnem pridane hodnoty,

c) ktere prispeji ke zlepseni prenosu vysledku a poznatku mezi vyzkumnymi institucemi a vyrobnimi organizacemi.

2.1.2. Formou navratnych pujcek se zvyhodnenymi ci nulovymi uroky nebo formou garanci bude vlada podle ekonomicke navratnosti podporovat prumyslovy vyvoj v programech urcenych pro jednoho uzivatele vysledku reseni projektu.

2.2. V obrannem vyzkumu a vyvoji bude vlada podporovat programy, ktere budou navazovat na celkovou koncepci zabezpeceni obranyschopnosti Ceske republiky a vytvaret podminky pro vstup Ceske republiky do NATO a do EU.

Statni vydaje na obranny vyzkum a vyvoj budou zahrnuty do celkovych statnich vydaju na vyzkum a vyvoj v souladu s metodikou OECD.

2.3. V neprumyslovem cilenem vyzkumu ve zdravotnictvi, zemedelstvi, ochrane zivotniho prostredi (vcetne zdroju Zeme a jejich vyuziti) a humanitne-spolecenskem vyzkumu (vcetne vyzkumu v kulture, socialnich vecech, pedagogice atd.) bude vlada podporovat programy, ktere budou resit zakladni problemy jednotlivych odvetvi, za ktere prislusne ustredni organy odpovidaji.

3. V rozvoji infrastruktury bude vlada podporovat:

3.1. vyzkum a vyvoj infrastruktury, zejmena v oblasti rozvoje a ovlivnovani infrastruktury dopravy a spoju a jeji kompatibility se zememi Evropske unie;

3.2. infrastrukturu pro vyzkum a vyvoj jako samostatnou oblast v pripade, ze prislusne programy budou zamereny:

a) na vytvoreni plosne dostupnosti informaci o vyzkumu a vyvoji pro pracovniky vyzkumu a vyvoje a pro uzivatele jejich vysledku (napr. informacni site, mezioborove knihovny atd.),

b) na zvyseni rychlosti a efektivnosti prevodu vysledku vyzkumu a vyvoje do inovaci technologii, vyrobku a sluzeb.

4. Mezinarodni spolupraci vlada bude i nadale podporovat formou samostatnych projektu mezinarodni spoluprace, vybranych na zaklade verejne souteze a urcenych na kryti zavazku Ceske republiky a na vyraznejsi ucast ve vyznamnych mezinarodnich organizacich a programech. Na urovni organizaci bude pokracovat prima spoluprace se zahranicnimi institucemi, ktera je dulezitou soucasti reseni projektu vyzkumu a vyvoje.

C.

Zpusob statni podpory vyzkumu a vyvoje

1. Vlada prejde od dosavadniho zpusobu poskytovani statni podpory, zalozeneho u rozpoctovych a prispevkovych organizaci na rade vyjimek a odlisnych postupu od ostatnich subjektu vyzkumu a vyvoje, na system bezny v zemich Evropske unie, stanovujici stejne pravni podminky, zejmena:

a) veskere naklady projektu ze statniho rozpoctu budou hrazeny z ucelovych prostredku zadavatele (vcetne mezd a rezijnich nakladu) a veskere naklady na vyzkumne zamery organizaci z institucionalnich prostredku zrizovatele (vcetne odpovidajicich mezd a rezijnich nakladu i nakladu na vlastni reseni internich vedeckych programu jednotlivych instituci),

b) ucelove prostredky na podporu vyzkumu a vyvoje budou poskytovany na zaklade smlouvy pro vsechny subjekty shodnym zpusobem, tj. primo z rozpoctu zadavatele na ucet nositele projektu,

c) ucelove prostredky budou do ukonceni verejne souteze ve statnim rozpoctu vedeny jako neinvesticni prostredky a po ukonceni verejne souteze budou rozcleneny podle jednotlivych rozpoctovych ukazatelu v souladu s obecne zavaznymi pravnimi predpisy,

d) u podiloveho financovani projektu budou zadavatele smluvne pozadovat uplne vyuctovani nakladu na reseni projektu hrazenych z jinych zdroju nez ze statniho rozpoctu,

e) vysledky reseni projektu vcetne patentu a prumyslovych vzoru budou vlastnictvim nositele s vyjimkou projektu pro potreby statni spravy,

f) prostredky na reseni projektu budou nositelum postupne poskytovany nejpozdeji po dvou mesicich od nabyti ucinnosti smlouvy o reseni projektu v prvnim roce reseni a od zacatku brezna daneho roku v dalsich letech reseni,

g) nedilnou soucasti smluv o poskytnuti statni podpory na reseni projektu budou i sankce za nesplneni smluvnich povinnosti nositele,

h) institucionalni prostredky jednotlivym organizacim budou poskytovany na zaklade hodnoceni jejich vyzkumnych zameru a dosavadni cinnosti. Pro pripravu navrhu statniho rozpoctu za oblast vyzkumu a vyvoje toto hodnoceni vyuzije Rada vlady pro vyzkum a vyvoj.

2. Vlada pri transformaci soucasnych rozpoctovych a prispevkovych organizaci, uprave rozpoctovych pravidel republiky a v navrhu zakona o vykonu vlastnickych prav (o statnim majetku) zajisti rozpoctovym a prispevkovym organizacim zabyvajicim se vyzkumem a vyvojem podminky pro jejich cinnost v teto oblasti podle bodu C.1., zejmena:

a) pravni postaveni, ktere umozni podporovat ze statniho rozpoctu hlavni cinnosti organizace, zahrnujici i institucionalne financovanou cast vyzkumu a vyvoje. Zaroven toto pravni postaveni umozni organizaci vyuzit volne kapacity k ziskani statnich prostredku na projekty vyzkumu a vyvoje ve verejne soutezi nebo z nestatnich zdroju pri jeji vedlejsi cinnosti,

b) oddelene financovani hlavnich a vedlejsich cinnosti organizace, s vyjimkou institucionalniho financovani budou pro tyto organizace platit stejna ekonomicka pravidla jako pro nestatni pravnicke osoby,

c) financovani vyzkumu a vyvoje (institucionalni prostredky na vyzkum a vyvoj) vazane na konkretni cinnost formulovanou ve vyzkumnem zameru organizace a oddelene od financovani dalsich hlavnich cinnosti organizace, stanovenych zakonem nebo zrizovatelem,

d) pravni postaveni organizace umoznujici zejmena uzavirani smluv o reseni projektu (vcetne projektu, financovanych z ucelovych prostredku na vyzkum a vyvoj), moznost prijimani daru atd.

3. Vlada navrhne Parlamentu, aby ta cast vyzkumu a vyvoje, kde jedinym uzivatelem vysledku je stat, byla zadavana podle zakona o zadavani verejnych zakazek a zaroven aby byla terminologicky v souladu s ostatnimi pravnimi predpisy o vyzkumu a vyvoji.

4. Vlada vytvori prispevkovym a rozpoctovym organizacim zabyvajicim se vyzkumem a vyvojem podminky pro diferencovane odmenovani vedeckych pracovniku a clenu akademicke obce ve vyzkumu a vyvoji podle kvality a vysledku prace jednotlivych pracovniku.

D.

Vyuziti vysledku vyzkumu a vyvoje

1. Vlada nebude podporovat podnikovy vyzkum a vyvoj zvetsovanim rozsahu specifickych danovych, celnich a odpisovych ulev pro tuto oblast, ale snizovanim celkoveho danoveho zatizeni pravnickych i fyzickych osob.

2. Vlada podpori spolupraci vyzkumnych organizaci a vysokych skol s podnikovou sferou, vyuziti vysledku vyzkumu a financovani vyzkumu a vyvoje z ruznych zdroju tak

a) ze navrhne Parlamentu Ceske republiky, aby vysledky reseni vyzkumu a vyvoje byly pro danove ucely posuzovany podle rezimu platneho pro ucetni postupy t.j. aby nehmotny majetek byl odepisovan maximalne 5 let a minimalne 2 roky,

b) aby byl vymezen pojem "nehmotny majetek" a zpusob jeho ocenovani.

E.

Ucinnost Zasad

Zasady budou uplatnovany od pripravy navrhu statniho rozpoctu Ceske republiky na rok 1998 s vyjimkou tech bodu, ktere jsou vazany na zmenu obecne zavazneho pravniho predpisu nebo usneseni vlady a ktere budou naplneny dnem vstupu prislusneho predpisu nebo usneseni vlady v platnost.

PREDKLADACI ZPRAVA

     V roce 1994 prijala vlada Zasady pro oblast vyzkumu a vyvoje. Tyto Zasady vznikaly od poloviny roku 1993 a byly vysledkem rady jednani mezi organy statni spravy a vyzkumnou obci, ktera vyvrcholila na dvou poradach ministru a reprezentantu vyzkumu a vyvoje pod vedenim premiera.

     Zasady z roku 1994 zavedly do systemu statni podpory vyzkumu a vyvoje radu novych prvku, kterym se priblizil systemu obvyklemu ve vyspelych zemich. Slo o princip verejne souteze na vsechny projekty (zakotveny do legislativy zakonem c. 1/1995 Sb.), o vyznamny rust podilu uceloveho financovani projektu na ukor institucionalniho rozdelovani prostredku, o zavedeni terminologie podle OECD, o narust podpory vyzkumu na vysokych skolach, o postupne formulovani programu a zmensovani vyznamu grantu ve vyzkumu v kompetenci jednotlivych resortu a v neposledni rade i o zapojovani do mezinarodnich programu, zejmena mnohostranne spoluprace v ramci Evropske unie. Vzhledem k tomu, ze byly prijaty az v polovine funkcniho obdobi vlady, byly Zasady z roku 1994 v teto dobe krokem vpred. Hodnoceni plneni Zasad vlady z roku 1994 je uvedeno v priloze IV.3.

     Na druhou stranu byly Zasady z roku 1994 poznamenany dobou sveho vzniku, coz se projevilo zejmena ve trech oblastech. Tyto Zasady se nezabyvaly otazkami podpory prumysloveho vyzkumu, zejmena proto, ze v te dobe byl i zajem podniku o tuto oblast minimalni. Druhou oblasti, kterou Zasady neresily, byl rozdil mezi vyzkumem a vykonem statni spravy v prispevkovych a rozpoctovych organizacich, takze pro veskerou cinnost ve vsech techto organizacich plati dosud stejna pravidla. Konecne treti oblasti bylo chapani vyzkumu a vyvoje jako svebytneho artefaktu, ktery spolecnosti mimo obecne poznani a mezinarodni prestiz nic neprinasi.

     Nektere body Zasad z roku 1994 se nepodarilo splnit ani zacit naplnovat. V prvni rade to byl zavazek vlady postupne rozsirovat se zlepsovanim ekonomicke situace celkovy rozsah statni podpory az na stav odpovidajici stabilni ekonomice, kdy podpora mela byt 0,7 % hrubeho domaciho produktu (tento stav byl pri poradach u premiera predpokladan v roce 2000). Od roku 1994 zustal tento rozsah z rady duvodu na 0,45 % HDP. Ani nektere dalsi zasady nelze oznacit za plnene, napr. zjednoduseni mechanismu rozdelovani prostredku nebo podporu financovani vyzkumu a vyvoje z nestatnich zdroju.

     Dalsim faktorem, ktery se proti roku 1994 zmenil, je priblizeni vstupu Ceske republiky do Evropske unie. Z polohy obecneho cile se presunul do podani prihlasky, vyplneni dotazniku a zahajeni jednani o vlastnim vstupu. Tento krok se vyznamne dotkne i oblasti vyzkumu a vyvoje, protoze soucasny system statni podpory v rade bodu neni kompatibilni se systemem a predpisy Evropske unie. Jsou to napr. odlisne pravni podminky pro poskytovani podpory statnim a u soukromym organizacim, absence institucionalne financovaneho vyzkumu (z institucionalnich prostredku jsou podle soucasnych predpisu hrazeny zejmena tarifni mzdy a cast investic, a nikoliv vlastni vyzkumna cinnost), odlisne pojeti a zpusob pripravy resortnich vyzkumnych programu atd. Uvedene zmeny pritom musi v oblasti vyzkumu probehnout se znacnym predstihem, protoze vyzkumne programy jsou vetsinou petilete a nejde o dilci zmeny, ktere by mohly byt reseny v prechodnem obdobi po vstupu do Evropske unie.

     Vlada o vyzkumu a vyvoji a jejich financovani v uplynulych dvou letech opakovane jednala. V tomto roce ulozila dne 22. ledna ministru skolstvi, mladeze a telovychovy a ministru vlady a predsedovi Rady vlady Ceske republiky zpracovat a predlozit material zabyvajici se dalsim rozvojem a financovanim vedy. Predlozenou analyzu soucasneho stavu vyzkumu a vyvoje v Ceske republice a jeho srovnani se zahranicim (priloha IV.2.) vlada vzala na vedomi a ukol byl posunut na druhou polovinu roku. Pri jednani vlady o jmenovani predsedy Rady vlady pro vyzkum a vyvoj dne 24. cervence obdobny ukol (predlozit koncepcni material o financovani vedy a vyzkumu) vlada ulozila ministru skolstvi, mladeze a telovychovy.

     Soucasny stav statni podpory vyzkumu a vyvoje je tedy prechodnou etapou, kdy sice rada kroku jiz byla ucinena, ale rada jich jeste zbyva. Dusledkem je zejmena u podpory organizaci neefektivni system, ktery vede k spatnemu vyuziti omezenych prostredku. Proto je vlade predkladan navrh novych Zasad vlady pro oblast vyzkumu a vyvoje, ktere vytvori podminky v teto oblasti pro lepsi vyuziti prostredku a pro vstup Ceske republiky do Evropske unie.

DUVODOVA ZPRAVA

Obecna cast

     Kazda vlada ovlivnuje zamereni vyzkumu a vyvoje ve sve zemi, a to nejpozdeji ve chvili, kdy predklada Parlamentu ke schvaleni navrh statniho rozpoctu. Vzhledem k tomu, ze ve vyzkumu a vyvoji je treba znat alespon zakladni proporce a pravidla predem, formuluji vlady sve vice ci mene podrobne "politiky" pro tuto oblast, kde stanovi zakladni ramec budouciho vyvoje teto oblasti. V Ceske republice, kde vyzkum a vyvoj stale jeste prochazi radou zmen, se to deje formou Zasad vlady.

     Vlastni navrh Zasad v uvodu shrnuje duvody pro prijeti Zasad, v prvni casti (A.) stanovuje hlavni cile Zasad, ve druhe casti (B.) popisuje cilovy stav statni podpory vyzkumu a vyvoje, ve treti casti (C.) zpusob, jak ho dosahnout, ve ctvrte casti (D.) se zabyva vytvarenim podminek pro rozvoj vyzkumu a vyvoje z ruznych zdroju a posledni cast (E) se tyka platnosti zasad. Jednotlive casti a body Zasad jsou podrobne zduvodneny v nasledujici casti duvodove zpravy - zduvodneni jednotlivych bodu Zasad.

     V priloze IV.1. jsou shrnuty otevrene problemy vyzkumu a vyvoje (priciny jsou souhrnne uvedeny v predkladaci zprave). Problemy jsou podle sveho charakteru rozdeleny do jednotlivych bloku - systemove problemy financovani, vyse statni podpory, pravni postaveni organizaci, mzdy, vytvareni stimulacniho prostredi a podpora prumysloveho vyzkumu a vyvoje. Prvni dva bloky jsou spolecne pro celou oblast vyzkumu a vyvoje, druhe dva se tykaji zejmena rozpoctovych a prispevkovych organizaci a posledni dva zejmena soukromych podniku.

     V priloze IV.2. je soucasny stav vyzkumu a vyvoje v Ceske republice graficky srovnan se zahranicim, v priloze IV.3. je zhodnoceno plneni zasad vlady pro oblast vyzkumu a vyvoje z roku 1994, v priloze IV.4. je strucny prehled legislativy Evropske unie vztahujici se k oblasti vyzkumu a vyvoje a v priloze IV.5. je uvedena terminologie pro tuto oblast pouzivana v OECD a v Evropske unii.

     Vsechny casti Zasad jsou vzajemne provazany a splneni zasad z jedne casti podminuje splneni zasad z dalsich casti. Casove je cely postup rozvrzen do dvou hlavnich etap. V prvni, ktera by mela byt uplatnena pri priprave navrhu statniho rozpoctu na rok 1998, jsou navrzeny kroky v pusobnosti vlady resp. jednotlivych ustrednich organu. Druha etapa, jejiz priprava zacne soucasne s prvni, zahrnuje ta opatreni, ktera vyzaduji zmeny obecne platnych pravnich predpisu.

     V Zasadach je navrzen rust podilu statni podpory vyzkumu a vyvoje na hrubem domacim produktu, ktery si vyzada zvysene naklady ze statniho rozpoctu. Narust by mel podle Zasad zacit v roce 1998 a byt rozlozen na delsi obdobi v zavislosti na datu prijeti Ceske republiky do Evropske unie (cca 5 let). Podstatna pro vypocet techto nakladu je vychozi uroven soucasnych statnich vydaju na vyzkum a vyvoj. Udaje vykazovane ve statnim rozpoctu jako vydaje na vyzkum a vyvoj jsou znacne podhodnocene. Nejvetsi rozdil je u vydaju na obranny vyzkum, kde je vykazovano pouze 85 mil. Kc, ale skutecne vydaje podle metodiky OECD a EU jsou radove vyssi. Podobna, i kdyz ve financnim vyjadreni vyrazne nizsi, je situace u nekterych dalsich resortu (napr. Narodni informacni stredisko, ktere radu vyzkumnych praci provadelo na zakazku ustrednich organu a navic bylo podporovano z rozpoctu Ministerstva hospodarstvi, ma nulove vydaje na vyzkum a vyvoj).

     Ceska republika tedy v soucasne dobe v zakone o statnim rozpoctu a v OECD vykazuje celkove statni vydaje na vyzkum a vyvoj ve vysi 0,45 % HDP. Pro ucely skutecnych naroku na statni rozpocet pri schvaleni Zasad je ale treba vychazet ze stavu, ktery nastane pri realizaci Zasad. Proto byly pro tento ucel na zaklade udaju Ministerstva financi, statistickeho vykaznictvi a dalsich oficialnich pramenu odhadnuty ty vydaje, ktere jsou sice pouzivany na vyzkum a vyvoj podle metodiky OECD, ale jsou vykazovany jako jine vydaje. Tento odhad celkovych statnich vydaju skutecne vynakladanych na vyzkum a vyvoj podle metodiky OECD je 0,55 % HDP (v roce 1997 se tedy predpokladaji vydaje ve vysi 8,8 mld Kc). Pri tempu rustu hrubeho domaciho produktu o 5 % predstavuje v stalych cenach roku 1997 0,7 % HDP v roce 2002 cca 22,5 mld Kc. Proti odhadu skutecneho stavu vydaju na vyzkum a vyvoj ze statniho rozpoctu v roce 1997 (0,55 % HDP by v roce 2002 predstavovalo 17,7 mld. Kc) jde o zvysene naroky ve vysi 4,8 mld. Kc, tj. o rust 965 milionu Kc rocne (0,03 % HDP). Z techto vydaju by byl hrazen i rust podilu vyzkumu na vysokych skolach (o cca 300 mil. Kc rocne) a podpory prumysloveho vyzkumu (o cca 250 mil. Kc rocne). Jak ukazuje graf v priloze c. III.2. (bod 3), pak pri zachovani tempa rustu statnich vydaju na vyzkum a vyvoj z let 1995-97 bude 0,7 % HDP dosazeno v roce 2002. Ve strukture vydaju na vyzkum a vyvoj dojde k narustu podilu institucionalniho financovani (viz zduvodneni bodu B.1.a, b Zasad).

     Navrhovane Zasady dusledne vychazi z legislativy Evropske unie (a te casti legislativy jejich clenskych zemi, ktera je pro vsechny zeme spolecna), a proto navrhuji zejmena na urovni provadecich predpisu upravy stavajicich pravnich norem Ceske republiky v souladu s Evropskou dohodou zakladajici pridruzeni mezi Ceskou republikou na jedne strane a Evropskymi spolecenstvimi a jejich clenskymi staty na strane druhe (viz priloha IV.4.).

     Vysledky meziresortniho pripominkoveho rizeni jsou uvedeny v casti V. materialu. Zasadne odlisne pojeti podpory vyzkumu a vyvoje dalo ke zvazeni Ministerstvo financi. Na porade zainteresovanych ministru doporucilo zvazit, zda Zasady prijmout nebo celou problematiku resit samostatnym predpisem, upravujicim odmenovani, financovani, organizaci, rizeni atd. v oblasti vyzkumu a vyvoje. Tento navrh by znamenal vytvoreni samostatneho systemu pro vyzkum a vyvoj a ve svem dusledku by vedl k jeho (castecnemu) odtrzeni od ostatnich souvisejicich oblasti (vzdelavani, zdravotnictvi, proexportni aktivity atd.). Proto Zasady navrhuji reseni uvedenych problemu (ktere jsou sice ve vyzkumu a vyvoji popsany jako jedny z prvnich, ale tykaji se nebo se budou tykat i ostatnich oblasti) v ramci procesu transformace ROPO, novelizace rozpoctovych pravidel a navrhu zakona o vykonu vlastnickych prav (tj. o statnim majetku). Ostatni resorty s pojetim Zasad souhlasily a vetsina z nich doporucuje prijeti Zasad v predlozene podobe bez podstatnych zmen. Konkretni pripominky byly zapracovany, pokud nebyly v rozporu s hlavimi cili Zasad; rada z pripominek vyplynula z nedostatecneho vysvetleni navrhovanych opatreni, a proto byla doplnena a rozsirena duvodova zprava i prilohy materialu.

     Zasady byly projednany na porade ministru dne 4. unora 1997. Porada ministru doporucila projednani Zasad ve vlade po zapracovani pripominek, zejmena z Ministerstva financi. Prvni dve pripominky Ministerstva financi (uprava bodu III.1.a. a III.1.b. navrhu usneseni) byly splneny, treti (vypustit bod III.6. navrhu usneseni) byl ale v rozporu se stanovisky ostatnich ustrednich organu.

     Zasady vlada poprve projednala dne 9. dubna 1997 s tim, ze ulozila predkladatelum projednat s mistopredsedou vlady a ministrem financi pripominky, ktere zejmena k castem C. a D. Zasad mel a znovu Zasady predlozit na jednani vlady dne 16. dubna 1997. Na jednani na urovni namestku ministru bylo dosazeno shody k formulacim casti C. Zasad a odpovidajicim castem navrhu usneseni vlady. Zaroven byla podle smyslu tohoto jednani znovu formulovana cast D. Zasad tak, aby konkretne vymezila opatreni pro lepsi vyuziti vysledku vyzkumu v praxi. S navrzenou formulaci bodu D.2. Zasad Ministerstvo financi nesouhlasilo. Dale se jednanim s Ministerstvem obrany se podarilo odstranit rozpor v bodu B.2.2. Zasad. Po jednani vlady dne 16. dubna se uskutecnilo dalsi jednani s Ministerstvem financi, na kterem byl odstranen posledni zbyvajici rozpor ve formulaci bodu D.2. Zasad a souvisejiciho bodu III.5. navrhu usneseni vlady a Zasady jsou predlozeny bez rozporu na jednani vlady dne 23. dubna.

Zduvodneni jednotlivych bodu Zasad vlady

     Ve ctyrech bodech uvodu jsou shrnuty hlavni duvody pro prijeti Zasad. Prvni bod zduraznuje, ze vyzkum bude podporovan statem ne pro samotny vyzkum, ale pro jeho vysledky, a to nejen v badatelskem vyzkumu jako doposud, ale zejmena v cilenem vyzkumu. Druhy bod shrnuje soucasny stav v teto oblasti a vysledky plneni Zasad vlady z roku 1994 (viz prilohy c. IV.1. a IV.3.). Treti bod vymezuje odpovednost vlady v oblasti vyzkumu a vyvoje - jedna se o Zasady vlady, ktera odpovida jen za cast problematiky (za zbyvajici cast odpovida akademicka obec resp. podnikova sfera); proto jsou jednotlive body Zasad formulovany z hlediska vlady. Ctvrty bod pak vyjadruje hlavni duvod pro prijeti Zasad - potrebu vstoupit do Evropske unie s kompatibilnim systemem statni podpory vyzkumu a vyvoje a zamer dosahnout do te doby srovnatelne vyse teto podpory.

A. Cile Zasad

1. Systemove zmeny v oblasti:

a) zmeny pravnich predpisu, ktere brani vytvoreni systemu kompatibilniho se staty Evropske unie (pro rozpoctove a prispevkove organizace ve vyzkumu a vyvoji dosud plati stejne predpisy jako pro organizace statni spravy);

b) zmeny prubehu verejne souteze o ucelove financni prostredky na podporu vyzkumu a vyvoje tak, aby mela stejne podminky pro vsechny subjekty (nyni jsou rozpoctove a prispevkove organizace zvyhodneny, nebot z nakladu na reseni vyzkumnych projektu nehradi tarifni mzdy, zdravotni a socialni pojisteni a investice, zejmena stavebni a provozni);

c) zmeny mechanismu pripravy a realizace programu cileneho vyzkumu (v rade pripadu nejsou programy vyhlasovane jednotlivymi resorty srovnatelne s programy zemi Evropske unie, zejmena z hlediska absence jednoznacne formulovanych cilu programu a zadavanim programu formulovanych "na miru" konkretnimu resiteli; v nekterych resortech chybi programy vubec);

d) zmeny proporci jednotlivych oblasti vyzkumu a vyvoje (ve srovnani s vyspelymi zememi je u nas maly podil statni podpory urcen vyzkumu na vysokych skolach a prumyslovemu vyzkumu) v souladu s programovym prohlasenim vlady.

2. Stanoveni rozsahu statni podpory vyzkumu a vyvoje, ktera je nyni nejen v absolutni vysi, ale i v relaci k hrubemu domacimu produktu nizka (0,45 % resp. 0,55 %). Uvedeny cil, formulovany jiz v Zasadach z roku 1994, nebyl splnen (viz priloha III.3.); pritom je jiz v soucasne dobe pod prumernou urovni Evropske unie (0,78 %), a ta bude v dobe vstupu Ceske republiky zrejme jeste vyssi. Stejne jako v ostatnich vyspelych zemich byl pro rozsah statni podpory zvolen jeji podil na hrubem domacim produktu, nebot primo vypovida o vztahu dane zeme k vyzkumu a vyvoji - o tom, jakou cast ze sveho produktu venuje teto pro budoucnost vyznamne oblasti.

3. Podpora spoluprace vyzkumnych organizaci a vysokych skol s podnikovou sferou a financovani vyzkumu a vyvoje z ruznych zdroju. Pro spolupraci je treba vytvorit ekonomicke podminky tak, aby pro obe strany bylo vyuziti vysledku vyzkumu v novych vyrobcich a technologiich vyhodne. Dosavadni stav je opacny - ani jedna strana na spolupraci nema ekonomicky zajem, protoze naklady teto spoluprace hradi ze sveho zisku, na rozdil od nakladu na vyzkum uvnitr jedne organizace odecitatelneho od zakladu dane (viz cast D).

4. Zmeny v oblasti statistickeho a ucetniho vykaznictvi, kde sice na zaklade Zasad z roku 1994 doslo k zmene statistickych formularu podle metodiky OECD, ale teto zmene neodpovidal zpusob sberu a zpracovani dat (zejmena o statnich vydajich), ani dalsi kroky potrebne pro vstup do Evropske unie. Dosavadni zpusob neumoznoval vykazovat data ve strukture stanovene Evropskou unii (napr. v oblasti zivotniho prostredi), vedl k ruznym udajum o podpore vyzkumu a vyvoje ze statniho rozpoctu a v neposledni rade nezahrnoval udaje za vyznamnou cast organizaci zabyvajicich se vyzkumem a vyvojem a to jak ve statni, tak v soukrome sfere.

B. Zamereni statni podpory vyzkumu a vyvoje

     Badatelsky vyzkum na strane jedne a cileny vyzkum na strane druhe jsou zde, stejne jako v Evropske unii, rozliseny podle vztahu k statu. Navazne je cileny vyzkum a vyvoj dusledne clenen podle odvetvi, ve kterem jsou vyuzity vysledky (prumyslovy, zdravotnicky atd.). Jedinou vyjimkou, ktera rozlisuje, kde se vyzkum resi, je tzv. nespecifikovany vyzkum na vysokych skolach. Z hlediska vztahu ke statu je nespecifikovany vyzkum na vysokych skolach prakticky identicky s badatelskym vyzkumem (prestoze do nej spada i problematika vyzkumu a vyvoje technologii atd.) a navic do nej patri i programy, ktere jsou na podporu vyzkumu na vysokych skolach vyhlasovany zadavatelem. Krome toho se vysoke skoly mohou, stejne jako ostatni subjekty, ucastnit reseni programu cileneho vyzkumu a vyvoje, vyhlasenych resorty.

     Pokud si vecne cile stanovuji vyzkumni pracovnici sami, jedna se o badatelsky vyzkum vcetne nespecifikovaneho vyzkumu na vysokych skolach. Pokud tyto cile vznikaji dohodou se statni spravou a uzivateli, jde o cileny vyzkum a vyvoj. Uvnitr techto dvou hlavnich casti vyzkumu a vyvoje existuji zpusoby, jak alespon ramcove srovnat uspesnost, dosahovane vysledky, plneni stanovenych cilu atd. a rozhodnout tak o rozdeleni statnich prostredku do jednotlivych oblasti.

     Naproti tomu mezi uvedenymi dvema castmi takoveto srovnani v podstate mozne neni. Souhrnne lze konstatovat, ze i kdyz v nekterych zemich Evropske unie je vyrazne podporovana jen jedna cast (od pomeru 4:1 az po pomer 1:4, viz priloha IV.5.), je u vetsiny zemi pomer obou casti priblizne vyrovnany. Obdobna situace nastane v roce 1997 v Ceske republice (s vyjimkou obranneho vyzkumu, ktery ve velkych zemich zaujima vyznamnejsi misto; v Ceske republice jeho skutecny podil neni znam - viz dale) a proto se navrhuje tento vyrovnany pomer mezi badatelskym a cilenym vyzkumem zachovat. V obou techto castech by melo dojit k relativne rychlejsimu rustu nekterych oblasti - vyzkumu na vysokych skolach a prumysloveho vyzkumu. Z jednotlivych oblasti jsou urceny podily pouze u tech, ktere jsou uvedeny v programovem prohlaseni vlady (vysoke skoly a prumyslovy vyzkum a vyvoj). Konkretni navrh rozdeleni prostredku mezi jednotlive oblasti v danem roce na zaklade jejich stavu je a bude podle zakona c. 300/1992 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, ukolem Rady vlady pro vyzkum a vyvoj.

     Navrzene zmeny v zamereni statni podpory znamenaji prechod od cleneni vyzkumu a vyvoje podle resortni prislusnosti organizaci na jeji rozdeleni a financovani v souladu s metodikou Evropske unie podle druhu vykonavane vyzkumne cinnosti. Organizace dosud chapane jako ciste badatelske (ustavy Akademie ved, netechnicke vysoke skoly) se tak budou moci uchazet i o projekty cileneho vyzkumu a naopak podnikove vyzkumne ustavy se budou moci vyrazneji uchazet o projekty badatelskeho vyzkumu.

1. Badatelsky vyzkum, bez ohledu na resortni prislusnost dane organizace, vcetne tzv. nespecifikovaneho vyzkumu na vysokych skolach (ktery je z rady duvodu veden jako samostatna oblast - viz priloha c. IV.5.) je ten vyzkum, kde cile si stanovuji sami vedci bez ovlivnovani statni spravou nebo uzivateli. Termin "clenove akademicke obce" je zde i dale v Zasadach pouzit vzhledem k terminologii platneho zneni zakona o vysokych skolach.

a) Institucionalni podpora v teto oblasti bude urcena nejen na uhradu tarifnich mezd, pojisteni a stavebnich investic (jako doposud napr. u Akademie ved), ale i na naklady na reseni vedeckych programu, ktere byly doposud hrazeny z ucelovych prostredku a pritom nebyly pristupne vsem subjektum. Tato zmena umozni i hodnoceni vyzkumnych zameru organizaci (vcetne mzdovych aj. nakladu) spolecne s jejich dosavadni cinnosti komisemi renomovanych odborniku vcetne zahranicnich - tedy evaluaci organizaci.

b) Ucelove bude tato oblast podporovana grantovym systemem prostrednictvim Grantove agentury Ceske republiky, ktera je otevrena vsem pravnickym a fyzickym osobam. Interni grantove agentury jednotlivych resortu jsou ve sve podstate neracionalni, nebot resorty odpovidaji za cileny vyzkum, pro ktery je grantovy system zcela nevhodny (nebot cile "grantovych" projektu navrhuji bez omezeni samotni vyzkumni pracovnici a ne spravce rozpoctove kapitoly). Proto take doslo v uplynulych dvou letech k prechodu vetsiny resortu na programovy system. Jedinou vyjimkou je grantova agentura Ministerstva zdravotnictvi, ktera je ale grantovou agenturou jen podle jmena - jeji odborne komise maji velmi konkretne vymezena temata a teoreticky zdravotnicky vyzkum je resen projekty podporovanymi Grantovou agenturou CR. Granty interni grantove agentury Akademie ved jsou ve stejne poloze jako vedecke programy (viz bod a).

c) U nespecifikovaneho vyzkumu na vysokych skolach se navic navrhuje podporit ho formou programu analogickych loni zahajenemu programu "Posileni vyzkumu na vysokych skolach" (tzv. "250"). Uvedeny cil (tretina z celkove statni podpory vysokym skolach by mela byt urcena na vyzkum a vyvoj) znamena dosazeni stavu ve vyspelych zemich. Jak vyplyva z bodu C.1.h) Zasad, tento rust bude hrazen z narustu prostredku na vyzkum a vyvoj a nebude zaviset na vysledcich skol v oblasti vzdelavani. Tento model kopiruje vyvoj, ke kteremu doslo i ve svete - jednotlive skoly resp. jejich fakulty se specializuji a pouze cast z nich dosahuje ve vyzkumu spickovych vysledku.

2. U cileneho vyzkumu a vyvoje vznikaji cile programu konsensem statni spravy, uzivatelu a pracovniku vyzkumu a vyvoje; ke splneni techto cilu programu jednotlive projekty musi prispet (coz je hlavni kriterium pro udeleni statni podpory). Aby nedoslo k porusovani pravidel rovnosti hospodarske souteze zvyhodnenim jednoho podniku apod., plati tri zakladni principy pro poskytnuti statni dotace:

• kazdy program musi byt vyhlasen ve verejne soutezi (v CR podle zakona c. 300/1992 Sb. ve zneni pozdejsich predpisu);
• kazdy program musi byt naplnen nekolika projekty (aby programy nebyly formulovany na miru jednotlivym podnikum - v CR dosud legislativne nezakotveno);
• vysledky kazdeho projektu musi byt urceny pro vice uzivatelu; jedinou vyjimkou je statni sprava - viz bod B.2.1. Zasad (v CR podle usneseni vlady c. 27/1996).

U cileneho institucionalniho vyzkumu bude postup hodnoceni obdobny jako u badatelskeho, odlisna ale budou kriteria hodnoceni - vysledkem nejsou jen publikace, ale i patenty, aplikace v podnicich, podklady pro vykon statni spravy atd.

2.1. Prumyslovy vyzkum a vyvoj je opet definovan podle uziti vysledku v prumyslovem sektoru (a nikoliv podle resitele - tzn., ze se do nej ve vyspelych zemich podstatne vice nez u nas zapojuji vyzkumne ustavy, vysoke skoly atd.). Prumyslovy vyzkum a vyvoj, jako jedna z vyznamnych oblasti v souladu s programovym prohlasenim vlady, by mel pri prijeti Ceske republiky do Evropske unie dosahnout jeji prumerne urovne - 20% z celkove statni podpory vyzkumu a vyvoje (v roce 1997 to bude 14,4 %).

     Uvedene podily statniho rozpoctu na celkovych vydajich na vyzkum a vyvoj jsou prevzaty z legislativy Evropske unie (priloha III.4.). Vzhledem k komu, ze upresnuji pro oblast vyzkumu a vyvoje prislusne clanky smlouvy o zalozeni EHS a stanovuji tak konkretni moznosti statni podpory teto oblasti, byly zapracovany i do Zasad (podle zakona musi byt statni podpora poskytovana v souladu se Zasadami).

2.1.1. Ve trech bodech formuluji Zasady zakladni smery podpory formou dotace v teto oblasti:

a) podpora technologii a vyrobku, ktere budou vyvijeny napr. vyzkumnymi centry, sdruzujicimi domaci spickova vyzkumna a vyrobni pracoviste, ktera v Ceske republice dosud chybi a ktera ve vyspelych zemich urcuji trendy rozvoje v teto oblasti,

b) podpora exportu a zlepseni jeho kvalitativni struktury,

c) podpora ruznych forem prenosu vysledku a poznatku mezi vyzkumnymi ustavy a vyrobnimi organizacemi (od docasnych spolecnych tymu pres vymenu pracovniku az po smluvni vyzkum na zakazku).

2.1.2. U podpory prumysloveho vyvoje formou pujcek nebo formou garanci je rozhodujici ekonomicka navratnost vynalozenych prostredku; tyto formy jsou v souladu s predpisy Evropske unie urceny tem projektum, jejichz vysledky vyuzije pouze jeden uzivatel.

     U vsech forem podpory prumysloveho vyzkumu a vyvoje plati princip zakotveny v zakone o statni podpore vyzkumu a vyvoje - podpora ze strany statu je pouze doplnkova, hlavni roli v teto oblasti hraji podniky.

     Podpora prumysloveho vyzkumu je, stejne jako ve vyspelych statech, vyznamnym prvkem proexportni politiky. Koncepce proexportni politiky vlady Ceske republiky, kterou v lednu 1997 schvalila vlada, ve sve analyticke casti mj. konstatuje nedostatecnou podporu vyzkumu a vyvoje a nedostatek inovaci, ktere by zvysovaly konkurenceschopnost. Navrzena opatreni se tykaji oblasti vyzkumu a vyvoje zejmena ve trech smerech:

• moznosti tvorby danove uznatelne reservy na financovani vyzkumu a vyvoje;
• zrychlenim odpisovani vyrobnich stroju a zarizeni, zvysenim odecitatelne polozky ze zakladu dane ze vstupni ceny noveho majetku a zvysenim vstupni ceny pro odepisovani majetku;
• podporou dovozu modernich technologii a vyrobnich zarizeni celnimi opatrenimi.

     Za obe tyto oblasti (za proexportni politiku i za prumyslovy vyzkum a vyvoj) odpovida Ministerstvo prumyslu a obchodu, ktere bude provadet nezbytnou koordinaci jednotlivych opatreni.

2.2. Obranny vyzkum a vyvoj vychazi, stejne jako ve vsech vyspelych zemich, z celkove koncepce teto oblasti; v pripade Ceske republiky je hlavnim cilem vstup do NATO. U obranneho vyzkumu a vyvoje je nutne nejprve stanovit statni vydaje na tuto oblast v souladu s metodikou OECD. Dosavadni vydaje vykazovane v teto casti statniho rozpoctu totiz zahrnuji jen vydaje na reseni strategickych programu (v roce 1996 80 mil. Kc), zcela chybi vydaje na institucionalne financovane organizace Ministerstva obrany i vydaje na technologicky vyzkum a vyvoj, zadavane podle zakona c. 199/1994 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu. Odhady o rozsahu tohoto vyzkumu a vyvoje se pohybuji v radove vyssich jednotkach nez doposud vykazovane udaje, coz krome problemu s objasnenim duvodu tohoto stavu (vysvetlovani, ze nejde o zadny specialne utajovany vojensky vyzkum) vede i k vyraznemu snizeni vykazovane statni podpory vyzkumu a vyvoje (viz obecna cast duvodove zpravy) a ke zkresleni proporci mezi badatelskym a cilenym vyzkumem i mezi jednotlivymi oblastmi cileneho vyzkumu. V ostatnich oblastech sice obdobny rozdil mezi vykazovanymi a skutecnymi udaji take dosud existuje (napr. rada cinnosti Narodniho informacniho strediska spadala do vyzkumu a vyvoje, prestoze byvale Ministerstvo hospodarstvi nevykazovalo zadne institucionalni prostredky na vyzkum a vyvoj), ale je radove nizsi. Proto je v bode III.8. navrhu usneseni vlady ulozeno zhodnotit statni vydaje na vyzkum a vyvoj podle metodiky OECD.

2.3. Neprumyslovy cileny vyzkum a jeho metodika jsou v Evropske unii predevsim interni otazkou jednotlivych zemi. Zaroven v Ceske republice jeho podil na celkovych statnich vydajich na vyzkum a vyvoj i proporce jednotlivych oblasti odpovidaji stavu ve vyspelych zemich. Z hlediska hlavnich cilu Zasad, na rozdil od prumysloveho vyzkumu a vyzkumu na vysokych skolach, proto neni potreba prijimat specificka opatreni pro jednotlive oblasti neprumysloveho ciloveho vyzkumu. Hlavnim spolecnym problemem je zde zpusob tvorby a formulace cilu jednotlivych programu tak, aby splnovaly zakladni podminky, uvedene ve zduvodneni bodu B.2. Zasad. Ostatni dilci otazky specificke pro jednotlive oblasti jsou a budou prubezne reseny s odpovednymi resorty zejmena pri priprave navrhu statniho rozpoctu.

3. Rozvoj infrastruktury je ve vztahu k vyzkumu a vyvoji v zemich Evropske unie chapan jako samostatna oblast se dvemi castmi:

3.1. Vyzkum a vyvoj infrastruktury dane zeme, kam spada zejmena rozvoj a ovlivnovani infrastruktury dopravy, spoju a infrastukturalnich problemu rozvoje regionu.

3.2. Infrastruktura pro vyzkum a vyvoj v pripade, ze slouzi vice ostatnim oblastem najednou (knihovny, informacni site atd. - bod a) nebo prispiva k prenosu vysledku vyzkumu do inovaci technologii (tzv. transfer technologii).

4. Mezinarodni spoluprace zalozena na primych kontaktech organizaci je soucast rady vyzkumnych projektu v jednotlivych oblastech vyzkumu a vyvoje a tento druh spoluprace neni a nesmi byt rizen z urovne ustrednich organu. Proto jsou do mezinarodni spoluprace jako samostatneho smeru pocitany pouze ty projekty, ktere pokryvaji mezinarodni zavazky Ceske republiky (Ramcove programy Evropske unie, COST, EUREKA atd.) nebo ucast ve vyznamnych mezinarodnich projektech ci organizacich (CERN, ESA atd.). Zaroven je treba upozornit, ze jiz podle soucasne legislativni upravy se zahranicni subjekty mohou ucastnit verejne souteze o statni podporu v Ceske republice a ze jejich dosud temer nulovy podil postupne poroste.

C. Zpusob statni podpory vyzkumu a vyvoje

     V teto casti Zasad jsou shrnuty hlavni zmeny, ke kterym ve dvou krocich (na urovni vlady a na urovni Parlamentu) musi dojit tak, aby stanovene cile byly splneny.

1. Dosavadni system statni podpory vyzkumu a vyvoje ma radu vyjimek a odlisnych postupu pro rozpoctove a prispevkove organizace (od financovani tarifnich mezd, pojisteni a stavebnich investic z institucionalnich prostredku, ktere ze sve podstaty jsou ostatni subjektum nepristupne, az po prevody prostredku rozpoctovymi opatrenimi - viz priloha c. IV.1.). Tyto vyjimky jsou z pravniho hlediska problematicke i v soucasne dobe (jsou zalozeny na vykladu zakonu nebo na jejich provadecich predpisech), ale nejpozdeji pri vstupu Ceske republiky do Evropske unie musi byt zruseny. Vzhledem k prumerne petilete dobe reseni projektu vyzkumu a vyvoje je proto nutne v teto oblasti zavest system kompatibilni se zememi Evropske unie jiz od roku 1998, nebot pri zasadni zmene pred ukoncenim reseni projektu by doslo u rady z nich k jejich ukonceni a tim ztrate jiz vynalozenych prostredku, kapacit atd. Navrzene zmeny vyplyvaji nejen ze snahy zavest system bezny v zemich Evropske unie, ale zaroven z potreby resit hlavni problemy teto oblasti (viz priloha IV.1.). Zmeny budou spocivat v:

a) prechodu na plne financovani vsech nakladu na reseni projektu, bez ohledu na pravni postaveni nositele projektu, z ucelovych prostredku a zaroven na plne financovani vsech nakladu na reseni vyzkumnych zameru organizaci z institucionalnich prostredku. Jednim z hlavnich duvodu je nutnost stejneho postaveni vsech ucastniku verejne souteze (rozpoctove a prispevkove organizace dosud tarifni cast mezd a cast rezii v nakladech projektu neuvadi, cimz je cena za jeho reseni cca polovicni). Tato zmena povede k prehodnoceni poctu (pokles cca na polovinu) a rozsahu (zvyseni nakladu prumerneho projektu na dvojnasobek) stavajicich projektu , ale naklady na vyzkum a vyvoj se jako celek nezvysi ani nesnizi. Krome toho jednim z pozitivnich dusledku bude omezeni nadmerneho poctu grantu u nekterych resitelu, nebot zaroven s navrhem projektu bude muset predlozit i navrh jeho zajisteni vyzkumnymi kapacitami (tak, jak je tomu ve vsech zemich). Pracovnici, kteri budou mit plny pracovni uvazek pri reseni vyzkumneho zameru organizace, tedy budou moci resit vyzkumne projekty pouze nad ramec sveho uvazku v souladu s pracovnepravnimi predpisy;

b) poskytovani prostredku vsem subjektum stejnym zpusobem, tj. zruseni rozpoctovych opatreni prevodu prostredku pres rozpoctovou kapitolu zrizovatele. Vzhledem k tomu, ze o projekty (vcetne grantu) se i rozpoctove a prispevkove organizace uchazeji ve verejne soutezi (kde nemohou ziskani prostredku predem garantovat), pak z techto ucelovych prostredku nemohou zajistovat svou cinnost podle § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 zakona c. 576/1990 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu. To, ze ucelove prostredky jsou urceny na jinou nez institucionalne financovanou cinnost techto organizaci ve vyzkumu a vyvoji, je explicitne stanoveno § 3 odst. 1 pism. a), b) zakona c. 300/1992 Sb., ve zneni zakona c. 1/1995 Sb. Jednim z dusledku tohoto opatreni bude podstatne snizeni administrativy a zaroven se tim odstrani jeden z hlavnich duvodu poskytovani prostredku koncem roku. Pro zrychleni dosavadniho zpusobu v ramci soucasnych predpisu Ministerstvo financi navrhuje upravit technicky zpusob provadeni rozpoctovych opatreni od roku 1998 tak, ze po nabyti ucinnosti smlouvy zrizovatel zvysi limit organizace s tim, ze jednou za ctvrt roku zpetne pozada Ministerstvo financi o provedeni rozpoctoveho opatreni;

c) odstraneni cleneni ucelovych prostredku pred ukoncenim verejne souteze na radu ukazatelu, ktere jsou jine pro soukrome subjekty a jine pro statni organizace Toto cleneni je de facto v rozporu se zakonem c. 300/1992 Sb., ve zneni zakona c. 1/1995 Sb., a se zakonem c. 199/1994 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu, nebot pri priprave navrhu statniho rozpoctu neni (a nemuze byt) ukoncena verejna soutez, a proto ani nelze stanovit rozdeleni prostredku podle rady ukazatelu;

d) zavedeni povinnosti vyuctovat (u projektu financovanych z vice zdroju) naklady hrazene z mimorozpoctovych zdroju spolufinancujiciho subjektu (podniku atd.). Soucasny stav umoznuje nekterym podnikum pri prijimani projektu se zavazat napr. k polovicni ucasti na hrazeni nakladu projektu (aby projekt vyhovoval platnym prepisum a byl prijat), ale ve skutecnosti je tato ucast jen formalni (neni povinnost tyto naklady vyuctovat); cele naklady projektu jsou hrazeny statem, a tim dochazi ke zvysovani naroku na statni rozpocet;

e) prevedeni vlastnictvi vysledku reseni projektu nositeli (doposud platila vyhlaskou MF c. 205/1991 Sb. stanovena povinnost ustrednich organu zajistit si pravo hospodareni u plne dotovanych projektu). Vlastnictvi vysledku resitelskou organizaci je standardni ve vyspelych zemich, protoze ministerstvo s vysledky reseni neumi a nemuze hospodarit. Jedinym vysledkem dosavadni upravy byla podpora nejruznejsich zpusobu, jak toto ustanoveni obejit (od zakladani soukromych firem vyuzivajicich slibne vysledky az po odchod pracovniku do zahranicnich firem). Krome toho nebylo toto ustanoveni v souladu s autorskym pravem (§ 17 odst. 1 zakona c. 35/1965 Sb., ve zneni pozdejsich predpisu). Pozitivnim dusledkem bude i zvyseni zajmu vsech subjektu o reseni vyzkumnych projektu a realizaci jejich vysledku;

f) poskytovani prostredku do dvou mesicu od uzavreni smlouvy; je to pravidlem v Evropske unii a po zruseni rozpoctovych opatreni (bod b) neni duvod, aby statni aparat nebyl tuto podminku schopen splnit;

g) zavedeni sankci za nesplneni zakladnich povinnosti nositele ve smlouvach o poskytnuti prostredku na reseni projektu. Jedna se napr. o pripady, kdy nositel ziska ze dvou ruznych rozpoctovych kapitol dvakrat prostredky na ten samy projekt atd. V techto pripadech musi zadavatel ve smlouve zakotvit sankce, ktere v Evropske unii spocivaji nejen ve vraceni prostredku i s uroky, ale i ve vylouceni prislusneho resitele ze souteze o dalsi prostredky;

i) zavedeni jednotne metodiky pro hodnoceni organizaci a jejich vysledku. U rady rozpoctovych a prispevkovych organizaci dosud neexistuje vazba mezi dosahovanymi vysledky a pridelenymi institucionalnimi prostredky, u ostatnich tato vazba sice existuje, ale je neprima a komplikovana (napr. regulace poctu pracovniku ustavu na zaklade jejich hodnoceni, ktera se pak projevi i v pozadovanych prostredcich). Druhym problemem, ktery pri hodnoceni cinnosti organizaci existuje, je diametralne odlisny postup u jednotlivych resortu, a tim i vzajemne nesrovnatelne vysledky. Podle navrzeneho postupu hodnoceni (body B.1.a, B.2.c, C.1.i. Zasad) bude proto vypracovana spolecna metodika pro hodnoceni organizaci s ruznymi kriterii pro badatelsky a cileny vyzkum. Rada vlady pro vyzkum a vyvoj, ktera ma podle zakona hodnotit vysledky vyzkumnych organizaci, je bude shromazdovat v tzv. RIP - "registru informaci o publikacich vyzkumu a vyvoje" (paralela CEP pro institucionalni prostredky) a bude je souhrnne hodnotit pro ucely navrhu rozdeleni institucionalnich prostredku mezi rozpoctove kapitoly.

2. Soucasne pravni postaveni prispevkovych a rozpoctovych vyzkumnych organizaci a vysokych skol (resp. skol obecne) se nelisi od postaveni organu statni spravy a dalsich organizaci zajistujicich vykon teto spravy. Vyzkum a vyvoj stejne jako vzdelavani ale nejsou vykonem statni spravy, od niz se podstatou sve cinnosti, vztahem k obcanum atd. zasadne lisi. Vzhledem k tomu, ze pravni predpisy jsou urceny k zajisteni vykonu statni spravy, jejich aplikace ve vyzkumu a vyvoji prinasi jiz nyni radu neresitelnych situaci. Zasady otazku jejich konkretniho pravniho postaveni neresi, nebot prekracuje ramec vyzkumu a vyvoje a bude reseno uvedenymi materialy (transformaci soucasnych rozpoctovych a prispevkovych organizaci, upravou rozpoctovych pravidel republiky a v navrhu zakona o vykonu vlastnickych prav tj. o statnim majetku). Na strane druhe je z hlediska cile Zasad (vstupu do Evropske unie se srovnatelnym systemem statni podpory vyzkumu a vyvoje) tato otazka natolik klicova, ze v tomto dokumentu jsou po dohode s Ministerstvem financi vymezeny zakladni atributy, ktere jsou z hlediska vyzkumu a vyvoje pro tuto cinnost nezbytne:

a) pravni postaveni umoznujici institucionalni i ucelove financovani vyzkumnych organizaci. Vyzkumne organizace a vysoke skoly dostavaji od statu prostredky na zajisteni sve hlavni cinnosti ve vyzkumu a vyvoji (institucionalni prostredky). Zaroven je ale ve svete naprostou vyjimkou, aby se tyto organizace nemohly ucastnit verejne souteze na podporu projektu z ucelovych prostredku tam, kde dany problem neresi z institucionalnich prostredku. Duvody pro tento, v Evropske unii standardni zpusob, jsou dva. Prvni z nich je spoluprace s podniky na prenosu vysledku (ktera z institucionalnich prostredku hradit nejde). Druhy duvod je minimalizace zasahu statu do vyzkumu a vyvoje (organizace, ktere ziskaji ucelove prostredky, se i bez zasahu statu rozviji rychleji a jde tedy o konkurenci organizaci ruznych zrizovatelu);

b) oddeleni institucionalniho a uceloveho financovani vyzkumu a vyvoje tak, aby bylo pruhledne. Pro financovani z rozpoctove kapitoly zrizovatele (institucionalni prostredky) musi platit pri vstupu Ceske republiky do Evropske unie jina pravidla, nez pro verejnou soutez o ucelove prostredky na vyzkum a vyvoj. Institucionalni prostredky z rozpoctu zrizovatele jsou dosud poskytovany prostrednictvim rozpoctove skladby (rozpis schvaleneho statniho rozpoctu), zatimco u verejne souteze jde o smluvni vztah, kde ekonomicka pravidla souteze musi byt stejna pro vyzkumnou organizaci, vysokou skolu, obecne prospesnou spolecnost, pro soukromou firmu a v budoucnosti i pro dalsi subjekty ze zemi Evropske unie.;

c) poskytovani institucionalnich prostredku na konkretni vyzkumny zamer organizacim zabyvajicim se vyzkumem a vyvojem. V soucasne dobe jsou tyto prostredky poskytovany na cinnost, stanovenou jen ramcove statutem organizace; neexistuje primy vztah mezi poskytovanymi prostredky a odbornou cinnosti organizace a jejimi vysledky. Tato podminka je nutna k tomu, aby bylo napr. mozne zjistit, zda neni jedna a ta sama cinnost financovana jak z institucionalnich, tak z ucelovych prostredku;

d) stanoveni zakladnich podminek ucasti vyzkumnych organizaci pro jejich vedlejsi cinnosti, ktere nebudou hrazeny z rozpoctu zrizovatele. Nejedna se jen o verejnou soutez o ucelove prostredky (jako u pismene b), ale i o prime smluvni vztahy s podniky (napr. vyvoj konkretniho vyrobku nemuze hradit stat), o prime vztahy se zahranicnimi organizacemi atd. Mezi tyto podminky, ktere jsou v zemich Evropske unie standardni, patri zejmena moznost uzavirani smluv ve vyzkumu, a moznost prijimani daru organizaci zejmena ze zahranici (u spoluprace na nevladni urovni jedna ze zakladnich podminek).

     Tyto body budou pri vypracovani uvedenych materialu rozpracovany do konkretnich pravidel, ktera budou resit radu dilcich, ale podstatnych otazek presahujicich svoji podrobnosti rozsah Zasad (viz bod III.1. navrhu usneseni vlady).

3. Zakon o zadavani verejnych zakazek svym ustanovenim v § 1 odst. 2 pism. a) brani ucelnemu postupu u projektu, kde jedinym uzivatelem vysledku reseni jsou organy statni spravy. Jedna se o specificke pripady napr. v obrannem vyzkumu a vyvoji, kdy stat jako uzivatel vysledku zadava verejnou zakazku na konkretni predmet (napr. prototyp letadla). Zde je postup podle zakona c. 199/1994 Sb. plne opravneny a jediny problem je v tom, ze v OECD a EU jsou tyto vydaje pocitany do vydaju na vyzkum a vyvoj. Nejedna se tedy o zruseni verejne souteze pro vyzkum a vyvoj podle zakona c. 300/1992 Sb. ve zneni zakona c. 1/1995 Sb., ale o naplneni Smernice Evropske unie c. 92/50/EHS, ktera stanovi, ze verejnou zakazkou je i kontrakt na vyzkumne a vyvojove prace, pokud vysledek nalezi vylucne zadavateli pro jeho uziti pri vykonu vlastni cinnosti. Naplneni teto smernice brani pouze nevhodne formulovane ustanoveni §1 zakona c. 199/1994 Sb., ve zneni zakona c. 148/1996 Sb. Krome toho tento zakon pouziva odlisne a zastarale terminologie, ktera vede k rade sporu (napr. "vedecka cinnost", "vyvoje technologii"). Tam, kde stat neni jedinym uzivatelem vysledku, je stavajici pravni uprava plne vyhovujici, v souladu se systemem Evropske unie, a jeji zruseni by vedlo k rizeni vedy a vyzkumu statem (stat by musel urcovat zadani jednotlivych vyzkumnych projektu tak, aby mohl byt vybran nejvhodnejsi uchazec).

4. Stejne jako v dalsich oblastech nelze mzdy tvurcich pracovniku vyzkumu a vyvoje v Ceske republice srovnavat s pracovniky ve vyspelych zemich. Lze ale srovnavat relace techto mezd k ostatnim povolanim u nas a v zahranici a toto srovnani je pro vyzkum a vyvoj krajne nepriznive. Stejnym, ne-li jeste zavaznejsim problemem, je vyse mimotarifnich slozek mzdy, ktera se ve vyzkumu a vyvoji pohybuje okolo 10 % a v rade organizaci je nizsi nez 5 %. Tato vyse prakticky neumoznuje odmenovat tvurci pracovniky podle kvality vykonane prace, vede k nivelizaci se vsemi znamymi negativnimi dusledky (odchod schopnych pracovniku, nezajem a fluktuace u mladych pracovniku, prestarla zakladna atd.). Vlada nechce zasahovat do vedy a ridit ji, ale jednotlive resorty tak provadecimi predpisy resp. stanovenim nizkeho objemu prostredku na platy tak casto cini - misto spickoveho vedce jsou prijati dva prumerni nebo zakoupen nakladny a malo vyuzivany pristroj atd. Konkretni navrhy, jak upravit soucasny nevyhovujici stav, presahuji ramec Zasad, a budou proto reseny ve spolupraci MPSV, MSMT a MF.

D. Vyuziti vysledku vyzkumu a vyvoje

     Pres radu jednani, ktera k problematice vlivu soucasneho danoveho, celniho a odpisoveho systemu na podporu vyzkumu a vyvoje z ruznych zdroju (tj. zejmena soukromych a zahranicnich zdroju) probehla, nebyly ziskany konkretni podklady o prinosech pri event. vyuziti tzv. neprimych nastroju pouzivanych v nekterych zemich.. Zda se, ze problem je zejmena v nizke informovanosti o soucasnych pravnich predpisech, v nedostatku kvalitnich projektu (u kterych by byla pravdepodobnost navratnosti prostredku) a v jednotlivych pripadech i v odlisnem vykladu nebo nejednoznacnosti uvedenych predpisu.

1. V prvnim bodu je zakotven princip, obsazeny v programovem prohlaseni vlady - nejit cestou specifickych ulev pro jednotlive oblasti, ale ekonomicke aktivity vcetne vyuziti vysledku vyzkumu a vyvoje podporit zejmena celkovym snizovanim danoveho zatizeni podnikove sfery.

2. Spoluprace vyzkumnych organizaci a vysokych skol s podnikovou sferou je nezbytna pro zasadni inovaci vyrobku a technologii, zlepsovani jejich uzitne hodnoty nebo snizovani nakladu a tim pro jejich konkurenceschopnost. Tato spoluprace musi byt pro podniky stejne ekonomicky vyhodna, jako jsou jine aktivity - sluzby, reklama atd. Hlavni pricinou, ktera tomuto brani, je neurcity a v zakone nespecifikovany termin "nehmotny majetek" (§ 26 odst. 4 zakona c. 586/1992 Sb., o danich z prijmu, ve zneni pozdejsich predpisu) a zpusob jeho ocenovani. Nehmotny majetek je nyni ocenovan a zdanovan podle nakladu vynalozenych na vyzkumny projekt a nikoliv podle skutecne hodnoty nehmotneho majetku. Navic je zdanovan ruzne podle toho, zda ho podnik ziska vlastnim vyzkumem (kde naklady jsou odecitatelnou polozkou od zakladu dane) nebo zda ho ziska vyzkumem provadenem na smluvnim zaklade (kde naklady jsou hrazeny ze zisku organizace). Otazku vymezeni a ocenovani "nehmotneho majetku" v souladu s legislativou EU bude nutne resit i v souvislosti s ochranou vysledku dusevni prace zpusobem analogickym vyspelym zemim. Proto se navrhuji v Zasadach dva vzajemne provazane kroky:

a) naklady na vyzkum zavest ve vsech pripadech jako odecitatelnou polozkou od zakladu pro vypocet dane. Vzhledem k tomu, ze v soucasne dobe je jeho rozsah z vyse uvedenych duvodu minimalni (resp. je realizovan formou, ktera je odecitatelnou polozkou - sluzby, podlimitni projekty atd.), nebude mit toto opatreni spojene s bodem b) dopady na prijmy statniho rozpoctu.

b) Zaroven v souladu s vyspelymi zememi taxativne vymezit pojem "nehmotny majetek" a stanovit pravidla pro jeho ocenovani a zdaneni.

     Podpora vyuziti vysledku vyzkumu a vyvoje bude jednim z kroku proexportni politiky (viz cast B.2.1. duvodove zpravy).

E. Ucinnost Zasad

     Podle zakona c. 300/1992 Sb., ve zneni zakona c. 1/1995 Sb., se ucelove financovani vyzkumu a vyvoje provadi v souladu se Zasadami. Proto je treba vymezit dobu ucinnosti Zasad. Z vyse uvedenych duvodu a v souladu s navrhem usneseni vlady by mely byt ty body Zasad, ktere nevyzaduji zmenu obecne zavaznych pravnich predpisu, uplatneny postupne od priprave navrhu statniho rozpoctu na rok 1998. Ty body Zasad, ktere vedou ke zmene obecne zavazneho pravniho predpisu, budou naplneny dnem vstupu prislusneho predpisu v platnost.

     Pri priprave navrhu statniho rozpoctu na rok 1998 budou tedy realizovany ty body Zasad, ktere nevyzaduji zmeny pravnich predpisu. V prvni rade se to tyka oblasti institucionalniho financovani, kde lze postupne v souladu se Zasadami naplnovat zneni § 3 odst. 1 pism. b) zakona c. 300/1992 Sb. ve zneni zakona c. 1/1995 Sb. Institucionalni financovani je podle tohoto zakona financovani jine cinnosti (nez reseni ucelove financovanych projektu) prispevkovych a rozpoctovych organizaci ve vyzkumu a vyvoji a musi proto zahrnovat nejen prostredky na tarifni platy a cast investic, ale i na vlastni reseni vyzkumnych zameru organizace. To povede ke zmene v proporcich mezi institucionalnim a ucelovym financovanim, ktere byly popsany v predchozich castech duvodove zpravy.

     Uskutecneni vetsiny bodu Zasad vyzaduje zmeny predpisu, kde v navrhu usneseni vlady je ulozena priprava jednotlivych navrhu zodpovednym resortum. Tyto zmeny (zahrnujici napr. hrazeni veskerych nakladu projektu ze statniho rozpoctu z ucelovych prostredku zadavatele) zacnou platit az po schvaleni prislusneho predpisu.